ZnameniCasu.cz (Na úvodní stránku) ZnameniCasu.cz

05. Studie 4

Biblické studium epištoly k Římanům Ospravedlnění z víry - E. J. Waggoner


Rejstřík - na začátek na začátek

05. Studie 4

Základem této studie je druhá část 3. kapitoly Římanům, počínající 19. veršem. „Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.“
Řím. 3:21-23: „Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky. Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu, všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ Tyto verše obsahují zhuštěnou formu všeho, čím se zabývají zbylé verše této kapitoly. Zbytek kapitoly je jen jejich rozšířením. V této kapitole se také nachází vrchol celého smyslu epištoly. V první části kapitoly se zdůrazňuje ta skutečnost, že Bůh nečiní rozdíly mezi lidmi. O soudu budou rozhodovat pouze skutky. Přestože je pravdou, že strom bývá poznán po svém ovoci, je také pravdou, že není v moci prozřetelnosti lidské takové ovoce posoudit. Jediným soudcem je Bůh. Hledí do srdce, zatímco člověk může posuzovat pouze z vnějšku, a tudíž lidské skutky se mohou zdát dobré, avšak Bohu, který vidí to, co člověk vidět nemůže, je zřejmé, že jsou porušené.

„Spravedlivý z víry bude živ.“ Řím. 1:17. Kolik z lidského života musí být spravedlivého? Všechno a v každém okamžiku, protože spravedlivý bude živ z víry. Ale skrze skutky Zákona nebude nic spravedlivého. Je to ostrá řeč, ale musí se jí věřit, protože to říká Bible. žádný skutek, který můžeme učinit, nemůže být spravedlivý pouze ze Zákona. Skrze samotnou víru může člověk nebo jakýkoliv jeho skutek být spravedlivý. Zákon soudí člověka podle jeho skutků a je tak nepochopitelně veliký, že žádný lidský skutek nemůže dosáhnout jeho výšky. Proto je zapotřebí Prostředníka, skrze něhož přichází ospravedlnění. A ospravedlnění zcela na místě patří tomu, komu je udělena z důvodů jeho víry.
Srdce, jež není obnoveno, je beznadějně zlé. Z převráceného srdce může vycházet pouze zlo. K přinášení dobrých skutků je potřebné mít dobré srdce, a to může mít pouze dobrý člověk. Ale protože všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy, všechny lidské skutky jsou zkažené.

Zákon sám o sobě je měřítkem dokonalé spravedlnosti a Kristus je pravdou, cestou i životem. V Kristu je jak dokonalá spravedlnost Zákona, tak i milost, jež se uděluje jako dar jeho spravedlnosti skrze víru. Toho jsou svědkové samotní proroci, protože kázali ospravedlnění skrze víru.
Jestliže začne člověk usilovat o své ospravedlnění skrze své dílo, hromadí jen nedokonalost na nedokonalost, až jako Pavel, počte je všechny za ztrátu, věda, že není spravedlnosti než té, která je v Kristu skrze víru.
V tomto světě je přesto jedna věc, kterou člověk potřebuje. A tou je ospravedlnění. Ospravedlnění není teorií, je to skutečnost. Je to evangelium. Myšlenky, jež nevedou k spravedlnosti, nemají žádného užitku a nejsou hodny kázání. Spravedlnosti se dá dosáhnout jedině skrze víru. A tudíž všechny věci hodné kázání musí směřovat k ospravedlnění skrze víru. Řím. 3:23: „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ Rozumíme dobře tomu, že žádné naše jednání nemůže napravit to, co jest již minulostí. Ale právě tak je pravdou, že nemůžeme být ospravedlněni jakýmkoliv současným skutkem. Potřebujeme spravedlnost Kristovu k ospravedlnění přítomného jednání právě tak, jako učinit dokonalými nedokonalé skutky minulosti.

V případě publikána a farizea odešel do svého domu ospravedlněn ten, který nevložil důvěru na své vlastní skutky. Ale ten, jenž toužil přijmout svou vlastní spravedlnost, nebyl ospravedlněn. Každý, kdo o ni prosí, ji může mít, ale k tomu se musí snížit na úroveň ostatních hříšníků. A potom ji může přijmout s pokojem, řka: „Bože, slituj se nade mnou hříšným.“ Luk. 18:13. Řím. 3:24: „Jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.“ Co je vykoupení? Je to zpětná koupě. Spravedlnost je nekonečným darem, koupeným za nekonečnou cenu. Je darem, za který nemusíme platit. Bylo za něj již zaplaceno. Platidlem byla Kristova krev. Jsme se vší vážností nabádáni, abychom uvažovali o Jeho velikosti, abychom to mohli poznat, ačkoli je to mimo naše chápání. Ale síla, která to způsobí, je také nad naše poznání.
K doznání spravedlnosti své, aby od nás odstranil naše hříchy. Je to On, kdo naše hříchy odstraňuje, a když se Mu jen poddáme, budou dokonale odpuštěny. Kristus neudílí žádné odpustky, ale Jeho spravedlnost odpouští hříchy minulosti, udržuje srdce prostým hříchu v přítomnosti tak dlouho, jak Jeho spravedlnost naplňuje srdce.
Víra je počátek veškeré moudrosti. Je položena jako základ všeho poznání. Dítě by se nic nenaučilo, kdyby nevěřilo tomu, co se mu říká. A tak, je-li tomu tak ve věcech obecných, proč tuto logiku neuplatníme ve věcech duchovních?
Vykoupení se uskutečňuje skrze stvořitelskou moc Kristovu, a to je také důvod, proč tak miluji přemýšlení o tom, že On je Stvořitelem všech věcí. Neboť Ten, který stvořil světy z ničeho a udržuje všechno slovem mocnosti své, může tímtéž slovem ve mně stvořit čisté srdce a ochránit to, co stvořil. Jemu je vše mocí a vše také slávou.
„Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.“ Fil. 2:13. „To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.“ Řím. 3:31.

Rejstřík - na začátek na začátek

ZnameniCasu.cz - 05. Studie 4 - Biblické studium epištoly k Římanům Ospravedlnění z víry - E. J. Waggoner