Nyní uvažujeme o spiritismu. Skutečností je, že člověk může věřit, že lidstvo je smrtelné, a že po smrti nejde člověk do nebe. Jestliže však lidé nepoznají moc tohoto učení, nejsou bezpečni před spiritismem. Nepozná-li člověk moc života Kristova, pak není nic, co by jej ochránilo před úskočností tohoto strašlivého svodu. Pokud však zná svou slabost a ví, že nemá života sám v sobě, ale že život je jen v Kristu, a že víra v Něj učiní tento život jeho vlastním, pak je v bezpečí.
Poznali jste někdy někoho, kdo věřil Písmu, že mrtví nevědí nic a přesto přijal spiritismus? Předpokládám, že ano. Já takové znám. Jestliže někdo věří, že mrtví nevědí nic, a přesto odejde ke spiritismu, pak nebylo v jeho víře, že mrtví nevědí nic žádné moci, která by jej ochránila před spiritismem. Znám muže, kteří této pravdě věřili a kázali ji. A přesto odešli ke spiritismu. Slyšel jsem je tuto pravdu kázat a tytéž muže jsme potom slyšel kázat ten nejrouhavější spiritismus. Jestliže tedy pevná víra v pravdu o smrtelnosti člověka nás ochrání před zákeřností spiritismu, proč se mu tito lidé upsali? Protože neznali tajemství Kristova života.

Kristus řekl: „Kdo není se mnou, je proti mně a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ Mat. 12:30. Není jiného výběru. Buď Kristus nebo satan. Buď Kristus nebo antikrist. Všechno, co není s Kristem, je co? Proti Kristu. Co znamená slovo antikrist? Znamená protikritstus, lžikristus. Kdo tedy není s Kristem, je antikrist, nebo je poháněn jeho duchem. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho. Řím. 8:9. Jestliže tedy nemá Ducha Kristova, jakého ducha má? Může mít jedině ducha antikristova. Na světě jsou jen dvě soupeřící síly: moc Kristova a moc antikrista – Duch Krista a duch antikrista.
I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu. Ef. 2:1-2. Kdo je tím vládcem nadzemských mocí? Satan. Potom tedy je to duch satanův, který vzbuzuje v synech vzpoury.

Pak tedy uznání toho, že člověk je smrtelný, neuchrání člověka od spiritismu. On musí uznat a poznat, že Kristus je náš život, a že bez Něho nemáme života. Pouhé uznání ještě nezpůsobí změnu. On to musí poznat ve své osobní zkušenosti. Kristus a jen Kristus musí žít v něm. A pak nebude puzen duchem antikristovým, protože Spasitel řekl, že kníže tohoto světa s Ním nemá žádný podíl.

Co je tajemstvím spiritismu? Oddělení se od Krista. Každý člověk, který nepřijme Krista – ať už vyznává, že věří pravdě o Sobotě, o blízkém příchodu Pána Ježíše, o tom, že člověk je smrtelný a o všech ostatních pravdách – vůbec na tom nezáleží, pokud nepřijme Pána Ježíše do svého srdce. Dříve nebo později takový člověk musí být smeten tímto velikým satanovým podvodem.

Jsou to ti, kteří nepřijali „lásku pravdy.“ Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti. 2. Tes. 2:11-12. Je tedy možné, abych přijal všechny ty rozmanité body přítomné pravdy obsažené ve třetím andělském poselství, ale dokud se v mém srdci bude zdržovat nepravost, budu tam mít i símě spiritismu. Veškerá nespravedlnost je dílem antikrista. Mám-li v sobě nespravedlnost, mám to, čím satan ve mně může působit své podvody. To je onen podvod nepravosti. Není to podvod nevědomosti, je to podvod nepravosti. A tak jediný zdroj bezpečí je ve víře, že Kristus je mým životem a v ospravedlnění skrze víru. Naší spravedlností musí být Kristus, a to ten ukřižovaný. Musí být naším štěstím, naší radostí, naším životem, musí nám být vším žádoucím, ba víc než žádoucím. Jediným, kdo nás může zdržet od antikrista.
Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha, neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Podle toho poznáte Ducha Božího. Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha. 1. Jan. 4:1-2.

Co ale znamená vyznávat, že Ježíš přišel v těle? Není to jen ústní vyznání, ale víra ve vše, co je v tom skryto. Bůh byl zjeven v těle. Bůh byl v Kristu, v Něm usmířil svět se sebou. Bůh poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu, aby mohl odsoudit hřích na těle. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi, vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. žid. 4:15.
Bratři, uznat, že Kristus přišel v těle, znamená přijmout Krista jako skutečně přišlého v těle, a také všechno co v něm přišel vykonat. Přišel v těle, aby v nás mohla být vyplněna spravedlnost Zákona – abychom my mohli mít Jeho spravedlnost a Jeho nekonečný život. Každý duch, který popírá Krista jako jediný prostředek života a spravedlnosti, je duchem antikristovým.

Vezměme to za základ a pohleďme sami na sebe. Je to Duch Kristův, který v nás působí když říkáme, že zvítězíme nad hříchem, jestliže nám Kristus trochu pomůže? Když takto mluvíme, říkáme tím, že dosáhneme nebe pomocí vlastních skutků, nebo alespoň zčásti. Zapíráme Krista a zapíráme, že přišel v těle. Toto je duch antikrista působící v nás.
Formu antikrista nacházíme v papežství. Tajemství dosažení života tak, jak to učí papežství, není Kristus a Jeho život, ale pokání, kláštery a panna Marie. Totiž duch, který člověka vede do kláštera, aby se tam bičoval a jinak trápil své tělo a činil pokání, je prostě logický důsledek představy, že my musíme něco učinit, abychom se osvobodili od hříchu. Je to duch , který učí, že nemůžeme ve všem spoléhat na Krista a nechat Ho, aby On pro nás způsobil spravedlnost. Takže všechno, co není úplně poddáno Kristu, je puzeno duchem antikristovým.

Každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. 1. Jan. 4:3-4. Vítězíme nad antikristem jen tím, že máme Krista v sobě. Kristus první a poslední, ve všem a vždy, Kristus v Zákoně a Zákon v Kristu, Kristus v Sobotě jako Pán Soboty, protože On ji učinil, a protože Sobota prostě ukazuje moc slova Kristova, jímž byla učiněna nebesa, a jímž jsou také udržována.
Moc slova Kristova v nás také působí spravedlnost. Kázání kříže Kristova předkládá člověku život a smrtelnost. Je to právě kázání Kristova kříže, co varuje lidi před věčným zatracením. Vysvobozuje nás od nástrah světa a dává přístup k milosti, ve které stojíme a radujeme se v naději slávy Boží. Kázání Kristova kříže nám umožňuje poznat vše, co Kristus chce, abychom znali. Klade před nás slávu dědictví svatých a varuje před nebezpečím posledních dnů.

I když jsme věrni poselství třetího anděla a všem pilířům učení, jež nás odlišují od světa, rozhodněme se neznat nic jiného, než Krista, a to toho ukřižovaného. Je to moc Boží ke spasení. Je to věčné evangelium, které připraví lidi na soud, jenž již probíhá. A jestliže první anděl hlásá: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu.“ Zj. 14:7, o kolik více bychom měli toto poselství hlásat my, poselství věčného evangelia, nyní, kdy onen soud nejenže již nadešel, ale téměř již končí.

Děkuji Bohu z to, že nám zjevuje pravdy svého slova, a že nám dal poznat, že poselství třetího anděla je celým evangeliem Ježíše Krista, našeho Pána. Proč známe o tolik více z Božího slova? Protože Bůh zjevuje Krista nám i v nás. Vše, co jsme se dověděli o moci Kristově, známe z Jeho slova a jím jsme také očištěni od hříchu. Naše víra se opírá o Krista a On se stává skutečností v našem srdci a našem životě.Máme-li pevnou víru, že Kristus v nás přebývá, můžeme jíž vpřed a pracovat pro ostatní s mocí a silou a spojit své hlasy s hlasy andělů nebeských. Pak se poselství bude šířit hlasitým voláním. Důvod, proč se ještě nešíří s hlasitým voláním je, že jsme tuto věc ještě plně nepochopili. V minulosti mnozí z nás neměli jádro poselství, že vše je v Kristu.
Máme-li Krista, máme vše a známe onu moc, která je v Něm. Pak se Mu poddáme a ta moc spočine na nás. A slovo, které kážeme, se ponese s mocí a hlasité volání poselství třetího anděla bude tady. Dnes večer se raduji, že hlasité volání právě začíná.

Brzy, až přijde Kristus, nastane velké zničení. Pak uvidíme Toho, jehož přestože Ho nevidíme, milujeme Ho. Avšak věříce, radujeme se radostí, nevýslovnou a plnou slávy. Toho krásného dne budeme jako On, protože víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. 1. Jan. 3:2.
Kéž Bůh dá, aby ten den přišel již brzy. Bože dej, aby každý v tomto domě odevzdal své srdce Jemu a mohl říci: „Zde jsem, Pane, vezmi si mne, já jsme tvůj a Ty jsi můj. Použij si mne Pane tak, jak Ty chceš, abys mohl pohanům skrze mne učinit známým to nevystižitelné bohatství Kristovo. Amen.“