Boháč a ubohý Lazar - Lukáš 16, 19-31

Vloženo: 05.10.2010
Zhlédnuto: 309366x
Témata: Co je po smrti ?

Tisk

Nad touto kapitolou si lámalo hlavu mnoho lidí – protože zapomínali, že se jedná o podobenství.

Stejně jako v jiných podobenstvích vycházel Kristus při vylíčení života boháče a chudého Lazara ze životních představ svých posluchačů.

Lukáš 16,19-31 - O boháči a Lazarovi

„Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do purpuru a kmentu a každého dne skvěle hodoval. Byl také jeden žebrák jménem Lazar, který ležel u jeho vrat plný vředů a toužil se najíst aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče. Dokonce i psi přicházeli a lízali mu vředy. Jednoho dne ten žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamova náručí. Zemřel i onen boháč a byl pohřben. Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí. ‚Otče Abrahame,‘ zvolal boháč, ‚smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!‘ ‚Synu,‘ odpověděl Abraham, ‚vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých.

Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení. Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli.‘ On na to řekl: ‚Prosím tě, otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu. Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!‘ ‚Mají Mojžíše a Proroky,‘ řekl Abraham. ‚Ať poslouchají je!‘ ‚To ne, otče Abrahame,‘ boháč na to. ‚Kdyby k nim ale přišel někdo z mrtvých, činili by pokání.‘ On mu ale řekl: ‚Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“

S Lidovými názory oné doby nás seznamuje dějepisec Josephus Flavius (The Works of Jesephus), který žil v prvním století:

„Duše spravedlivých se shromažďují v místě zvané Hádes. Je to blíže neurčené místo na tomto světě, jakási podzemní oblast, kam nezavítá světlo tohoto světa. Do tohoto místa existuje vstup a u jeho brány stojí archanděl se zástupem andělů. Spravedliví jsou za zpěvu andělů doprovázeni vpravo do krajiny jasu, kde žijí spravedliví od počátku světa. Avšak nespravedlivé lidi vlečou trestající andělé vlevo až do blízkosti pekla. Když přijdou nadohled, spatří strašný a ohromný oheň, který je očekává a navíc vidí i místo spravedlivých, ale odděluje je hluboká propast, kterou nemohou překročit.“

Kristus tedy použil tehdy velmi rozšířenou nebiblickou představu, aby vysvětlil svým posluchačům něco velmi důležitého: Nikdo nebude hodnocen podle svého bohatství, které je stejně jen propůjčeným Božím darem. Kdo je na tomto světě bohatý bez Boha bude jednou chudý a ubohý.

Když Ježíš dovyprávěl podobenství o nespravedlivém hospodáři v Lukáš 16. kapitole, říká se ve verši 14.a 15. „Toto vše slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu. Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost.“

A nyní jim Ježíš vypráví podobenství o boháči a chudém Lazarovi. Kdo čte pozorně, zjistí, že jak Lazar tak i boháč zde mají svou tělesnost. Oba se vzájemně vidí. Jsou zde živly oheň, voda a bolesti boháče jsou taky tělesné.

Protože se u tohoto popisu  jedná o podobenství, není nutné doslovně vysvětlovat každý prvek. Kdybychom to přesto dělali, odporovalo by to záměru podobenství. Tento princip se uplatňuje více nebo méně v každém podobenství. Připomeňme si například starozákonní řeč Jonatovu, v níž spolu hovoří stromy.

Soudců 9,7-15 - Jednou se stromy rozhodly krále nad sebou si stanovit. Řekly olivě: Kraluj nám! Oliva řekla: To snad mám svůj olej přestat vydávat, kterým se Bůh i lidé ctí, a jít kymácet se nad stromy?....

Ježíš se nespokojuje s tím, že říká tímto podobenstvím lakomým a pyšným farizeům, že jednou se karta obrátí a světský význam a bohatství pak už nebudou k ničemu. Působivým způsobem jim ukazuje, že po smrti už nebude žádná možnost obrácení. Právě v tomto životě se rozhoduje, zda bude mít podíl na vzkříšení k životu, nebo na vzkříšení k soudu.

Ježíš ještě farizeům tímto podobenstvím říká, že jsou zatvrzelí a slepí vůči Božímu slovu, že by jejich tvrdost nezlomilo ani kdyby někdo vstal z mrtvých, aby je varoval před důsledky zlého jednání.

Uděláme dobře, když si vezmeme ponaučení z tohoto podobenství, protože i o našem osudu se rozhoduje nyní a nebude žádná další doba milosti.

V Bibli je mnoho jasných a jednoznačných textů na téma smrt a vzkříšení, nebe a peklo.

Dále jde mnohým dalším textům  správně porozumět po správném přeložení slov z původního jazyka.  A pak je několik obtížně srozumitelných Biblických míst, která pro správné pochopení vyžadují důkladné studium.

Důležitá zásada zní: těžko srozumitelná Biblická místa je nutné vidět ve světle jednoznačných a dobře srozumitelných textů. Je špatné vykládat obtížné verše tak, že se dostanou do rozporu s texty jasnými a dobře srozumitelnými.

Čerpáno z knížky: Smrt a vzkříšení, Nebe a peklo Martino Tomasi