„Hospodin se nedívá tak, jako se dívá člověk. Neboť člověk hledí na vnější vzezření, ale Hospodin hledí k srdci.“ (1Sam 16,7; KJB)

Často pohlížíme jako na beznadějné případy právě ty, které Kristus k sobě přitahuje. … V nebi budou mnozí, o kterých byli jejich sousedé přesvědčeni, že tam nikdy nevejdou. Člověk soudí podle vzezření, ale Bůh podle srdce. (COL 71,72)

Někteří mezi vykoupenými se pevně chopí Krista až v posledních hodinách života a v nebi se dostane poučení těm, kdož dokonale nerozuměli plánu spasení, když umírali. (5BC 1124)

Ježíši se v jeho smrtelném zápase na kříži dostalo jednoho záblesku útěchy. Byla to prosba kajícího lotra. … V Ježíši, zmučeném, posmívaném a visícím na kříži, spatřuje Beránka Božího, který snímá hřích světa. V jeho hlase se mísí naděje s úzkostí, když se bezmocná, umírající duše upíná k umírajícímu Spasiteli. „Pane, rozpomeň se na mne,“ volá, „když přijdeš do království svého.“ Odpověď přišla v zápětí … . Amen pravím tobě dnes, budeš se mnou v ráji. (DA 749,750)

Taková víra může být představena těmi, kteří přišli pracovat na vinici o jedenácté hodině a kterým se dostává stejné mzdy jako těm, kteří tam pracovali mnoho hodin. Lotr žádal ve víře, s lítostí a zkroušeností. Prosil s vážností, jako by si plně uvědomoval, že Ježíš jej může spasit, jestliže bude chtít. (5BC 1125)

Ti, jež Kristus při soudu pochválí, možná věděli málo o teologii, zato si však vážili Jeho zásad. … Mezi pohany jsou takoví, kteří nevědomě uctívají Boha, takoví, kterým žádný lidský nástroj nikdy nepřinesl světlo; takoví přesto nezahynou. Ačkoli neznají psaný Zákon Boží, slyší hlas Boží, který k nim promlouvá v přírodě, a činí to, co Zákon požaduje. Jejich skutky dokazují, že Duch svatý se dotýká jejich srdcí a jsou uznáni za dítky Boží.

Jak budou překvapeni a potěšeni ti, jenž jsou mezi národy a mezi pohany pokornými, až uslyší z úst Spasitelových: „Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili!“ (Mat 25,40) Jak se zaraduje srdce Nekonečné Lásky, až Jeho následovníci vzhlédnou s údivem a radostí při Jeho slovech uznání! (DA 638)