„Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.“ (1Sam 2,3)
Viděla jsem stojícího anděla s váhami ve svých rukou a vážícího myšlenky a zájmy lidu Božího, zvláště mladých lidí. Na jedné misce byly myšlenky a zájmy směřující k nebesům, na druhé pak myšlenky a zájmy tíhnoucí k zemi. A na tuto misku byla vložena všechna četba vymyšlených příběhů, myšlenky na oblékání a okázalost, marnivost, pýcha atd. Ach, jak hrozný okamžik! Andělé Boží stojící s váhami a vážící myšlenky Jeho dítek, které prohlašují, že zemřeli tomuto světu a žijí pro Boha. Miska naplněná pozemskými myšlenkami, marností a pýchou rychle klesala i přesto, že závaží po závaží šlo z vah dolů. Miska s myšlenkami a zájmy nebeskými rychle stoupala tak, jak druhá klesala a ach, jak byla lehká! Mohu to vyprávět, protože jsem to viděla, ale nikdy nebudu moci vylíčit veliký a živý dojem, který byl vtisknut do mé mysli, když jsem viděla anděla s vahami, jak váží myšlenky a zájmy lidu Božího. Anděl pravil: „Mohou takoví vejít do nebe? Ne, nikoli, nikdy. Řekni jim, že naděje, kterou nyní chovají, je marná. Jestliže rychle neučiní pokání a nezískají spasení, musí zahynout.“…
Viděla jsem, že mnozí se měří mezi sebou a porovnávají své životy se životy druhých. Tak tomu však nemá být. Nikdo jiný než Kristus nám není dán za vzor. On je naším pravým Vzorem a každý by měl usilovat, aby vynikal v Jeho napodobení. …
Viděla jsem, že někteří dosud jen stěží ví, co to je sebezapření nebo oběť, neb co to znamená trpět pro pravdu. Ale do nebe nevkročí nikdo, kdo nepřinese nějakou oběť. Měl by být pěstován duch sebezapření a oběti. Někteří neobětovali sebe, svá vlastní těla na oltář Boží. Oddávají se prchlivé, nestálé povaze, uspokojují své chutě a následují své vlastní sobecké zájmy, bez ohledu na věc Boží. Ti, kdož jsou ochotni podstoupit jakoukoliv oběť pro život věčný, získají jej. Bude jim stát za to pro život věčný trpět, křižovat své já a obětovat každou modlu. Převelmi veliké břímě věčné slávy pohlcuje vše a každé zemské potěšení se v jeho světle stává bezvýznamným. (1T 124-126).
Copyright © 2010-2020 - Tisk - Seznam jazyků - Mapa webu - Kontakt - -