„Bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším.“ (Iz 32,18)

V Bibli je dědictví spasených nazýváno „vlastí“. (Žid 11,14-16) Tam nebeský Pastýř povede své stádce k pramenům vod živých. Strom života vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu slouží ke zdraví národům. Jsou tam věčně tekoucí řeky, průzračné jako křišťál a podél nich vrhají vlnící se stromy své stíny na cesty, připravené pro vykoupené Páně. Tam, do dáli se táhnoucí nížiny, přecházejí v překrásné kopce a hory Boží vztyčují své vznešené vrcholy. Na oněch pokojných rovinách, u těchto živých toků, nalezne svůj domov lid Boží, který byl tak dlouho poutníkem a tulákem. …

Tam „veseliti se budou z toho poušť a pustina, plésati, pravím, bude poušť, a zkvetne jako růže.“ „Místo chrastiny vzejde jedlé, a místo hloží vyroste myrtus.“ „I bude bydliti vlk s beránkem a pardus s kozlátkem ležeti; … a malé pacholátko je povede.“ „Neuškodí, aniž zahubí na vší mé hoře svaté,“ praví Hospodin (Iz 35,1; 55,13; 11,6.9) (GC 675,676). Tam bude člověk znovu uveden do svého ztraceného království a nižší řády tvorstva opět uznají jeho nadvládu. Divocí tvorové se stanou mírnými a plaší důvěřivými. (Ed 304)

Bolest nemůže v nebeském prostředí existovat. Nebude tam žádných slz, žádných pohřebních průvodů, žádných známek smutku. „Smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, …nebo první věci pominuly.“ „Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm (lid přebývající v něm - KJB) zproštěn bude nepravosti.“ (Zj 21,4; Iz 33,24) (GC 676)

Tam se bude žít rajským životem, životem v zahradě a na poli. „Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati budou, a jísti budou ovoce jejich. Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.“ (Ed 304)