„Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.“ (Žalm 119,104)

Je mnoho nespokojených duší, které se nepodvolí disciplíně, řádu a pořádku. Myslí si, že by jejich svoboda byla omezena, kdyby se měli zříci svého vlastního úsudku a podřídit se úsudku lidí zkušených. Dílo Boží nepůjde kupředu, dokud v jejich shromážděních nebude sklon podřídit se pořádku a nebude vypuzen nepokojný, neukázněný fanatický duch.

Dojmy a pocity nejsou zaručeným důkazem toho, že je někdo veden Bohem. Satan, pokud nebude poznán, vnukne dojmy a pocity. Ty nejsou spolehlivými průvodci. Všichni by se měli důkladně obeznámit s důkazy naší víry a důležitým studiem by mělo být, jak být ozdobou svého vyznání a přinášet ovoce ke slávě Boží. …

Po nějakou dobu si myslel (pacient v sanatoriu v Battle Creek), že se mu dostává nového světla. Byl těžce nemocen a musel brzy zemřít. … Ti, kterým předkládal své postoje, mu horlivě naslouchali a někteří měli za to, že je inspirován Duchem svatým. … Mnohým se zdálo, že jeho názory jsou bez vady. Mluvili o jeho mocných vybídkách na jeho nemocničním pokoji. Odehrávaly se před ním nejnádhernější výjevy. Co bylo však zdrojem jeho vnuknutí? Bylo to morfium, které mu bylo podáváno k utišení bolesti. (RB 52-54)

Jedy, obsažené v mnohých takzvaných lécích, vyvolávají sklony a chutě, které mají za následek zkázu duše i těla. Mnohé z oblíbených populárních léčiv, nazývaných schválenými léky, a dokonce některé z drog, které předepisují lékaři, hrají roli při pokládání základu pro alkoholismus, návyk na opium a morfium, které jsou tak strašným prokletím pro společnost. (MH 127)

Pokud požehnání, přijaté těmi, kdo tvrdí, že jsou posvěceni, je vede ke spoléhání se na nějaké zvláštní emoce, a pokud prohlašují, že není zapotřebí zpytovat Písmo svaté, aby mohli znát Boží zjevenou vůli, potom domnělé požehnání je padělkem, neboť vede toho, kdo je přijímá, aby si cenil svých vlastních neposvěcených pocitů a představ a zavíral své uši před hlasem Božím v Jeho Slově. (RB 55)