„V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti v zemi Judské, a řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.“ (Mat 3,1.2)
Bůh vyučoval Jana Křtitele za jeho života na poušti. V přírodě studoval Boží zjevení. Pod vedením Božího Ducha zkoumal svitky proroků. Ve dne i v noci byl Kristus předmětem jeho studia, předmětem jeho přemýšlení, dokud mysl, srdce i duše nebyly naplněny slavným viděním.
Hleděl na Krále v Jeho okrase a vlastní „já“ se ztrácelo ze zřetele. Hleděl na majestát svatosti a poznal, že je sám neschopný a nehodný. To, co měl zvěstovat, bylo Boží poselství. Měl povstat v Boží moci a Jeho spravedlnosti. Byl připraven vyjít jako posel Nebes, nestrachuje se lidí, protože pohlížel na Boha. Mohl stát beze strachu v přítomnosti pozemských vládců, neboť se s bázní skláněl před Králem králů.
Jan vskutku nevyhlašoval své poselství žádnými složitými argumenty nebo rafinovanými teoriemi. Z pouště byl slyšet jeho burcující a přísný hlas, přesto však plný naděje: „Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.“ (Mat 3,2). Tento hlas zapůsobil na lidi novou, zvláštní silou. Celý národ byl zburcován. Zástupy lidí se hrnuly na poušť. …
V této době, právě před druhým příchodem Kristovým na nebeských oblacích, má být vykonáno stejné dílo, jaké konal Jan. Bůh vyzývá muže, kteří připraví lid, aby obstál ve velikém dni Hospodinově. … Jako lid, který věří v brzký Kristův příchod, máme nést určité poselství: „Připrav se na setkání se svým Bohem.“ (Am 4,12; KJB). Naše poselství musí být tak přímé, jako bylo poselství Janovo. Káral krále pro jejich nepravost. Nehledě na to, že jeho život byl ohrožen, neváhal hlásat Boží slovo. A naše dílo v této době musí být konáno stejně věrně.
Abychom přinesli takové poselství, jaké přinášel Jan, musíme mít takovou duchovní zkušenost, jakou měl on. Totéž dílo musí být vykonáno v nás. Musíme patřit na Boha, a v tomto zření ztrácet ze zřetele vlastní „já“. (8T 331-333).
Copyright © 2010-2020 - Tisk - Seznam jazyků - Mapa webu - Kontakt - -