„Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest.“ (Joel 2,1)

Naši pozornost mají nyní upoutávat věci, které se týkají našeho věčného blaha. Nemůžeme si dovolit, abychom dávali nebeským věcem druhořadé místo. … Soudy Boží jsou na zemi. Promlouvají s vážnou výstrahou, řkoucí: „I vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.“

V našich sborech je mnoho, mnoho těch, kteří vědí málo o skutečném významu pravdy pro tuto dobu. Vyzývám je, aby nepřehlíželi naplňování znamení časů, která tak jasně říkají, že konec jest blízko. Ach, jak mnozí, kteří neusilují o spasení svých duší, budou brzy hořce naříkat: „Pominula žeň, dokonalo se léto, a má duše není spasena“!

Žijeme v závěrečných scénách těchto pozemských dějin. Proroctví se chvatně naplňuje. Hodiny zkušební lhůty rychle míjejí. Nesmíme ztrácet žádný čas - ani okamžik. Ať nejsme nalezeni spící na stráži. Ať nikdo neříká ve svém srdci nebo svými skutky: „Prodlévá pán můj přijíti.“ Ať poselství Kristova brzkého návratu je vyhlašováno ve vážných slovech varování. Přesvědčujme všude muže a ženy, aby činili pokání a utekli budoucímu hněvu. Vyburcujme je k okamžité přípravě; neboť vůbec nevíme, co je před námi. Ať duchovní i laičtí členové vyjdou do zrajících polí. …

Pán má brzy přijít, a my musíme být připraveni, abychom se s Ním setkali v pokoji. Buďme rozhodnuti udělat vše, co je v našich silách, abychom předali světlo těm okolo nás. Nemáme být smutní, ale radostní, a máme mít Pána Ježíše stále před sebou. … Musíme být připraveni a očekávající na Jeho zjevení se. Ach, jak bude nádherné, uvidět Jej a být uvítáni jako Jeho vykoupený lid! Čekáme dlouho, avšak naše víra se nemá zeslabovat. Budeme-li jen moci spatřit Krále v okrase Jeho, budeme navěky a navždy blahoslaveni. Cítím nutkání hlasitě křičet: „Kurs domov!“ Blížíme se času, kdy Kristus přijde s mocí a velikou slávou, aby vzal své vykoupené do jejich věčného domova. (RH 14.7.1903).