„Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posílání bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?“ (Žid 1,14)

Pokud lid Boží bude zachovávat svou věrnost Bohu, pokud se bude držet živou vírou Ježíše, bude pod ochranou nebeských andělů a satanu nebude dovoleno použít svého ďábelského umění k jejich zkáze. Ale ti, kdo se hříchem sami oddělují od Krista, jsou ve velkém nebezpečí. …

Dnes satan hraje hru o životy lidí mnohem usilovněji, než kdy předtím; a pokud nebudeme stále na stráži, upevní v našich srdcích pýchu, sebelásku, lásku ke světu a mnoho dalších zlých povahových vlastností. Použije také každého možného způsobu, aby zviklal naši víru v Boha a v pravdy Jeho Slova. Nebudeme-li mít hlubokou zkušenost ve věcech Božích, nebudeme-li mít důkladnou znalost Jeho Slova, budeme oklamáni bludy a sofistikou? nepřítele k vlastní zkáze. Falešná učení podkopou základy mnohých, protože se nenaučili rozeznávat pravdu od bludu. Naší jedinou záštitou proti satanovým svodům je studovat pilně Písmo, rozumem pochopit důvody naší víry a věrně plnit každou známou povinnost. Holdování jedinému známému hříchu zapříčiní slabost a temnotu, a přivede nás do prudkých pokušení. …

Otevíráme dveře srdce Ježíši a zavíráme každý způsob přístupu satana? Získáváme každý den jasnější světlo a větší sílu, abychom mohli stát v Kristově spravedlnosti? Zbavujeme naše srdce od všeho sobectví a očišťujeme je, abychom byli připraveni na přijetí pozdního deště z nebe? …

Dílo vítězství je velikým dílem. Chopíme se tohoto díla se vší silou a vytrvalostí? Pokud tak neučiníme, naše „zmazaná roucha“ z nás nebudou sňata. Nikdy nečekejme, že z nás budou servána násilím; nejdříve musíme projevit touhu zbavit se jich. Musíme usilovat oddělit se od hříchu, spoléhajíce na zásluhy Kristovy krve; a potom v den soužení, když na nás nepřítel bude dotírat, budeme chodit mezi anděly. (Zach 3,7). (RH 19.11.1908).