„Nebo já to vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu. A z vás samých povstanou muži, kteříž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.“ (Skut 20,29.30)

Bůh nemíjí svůj lid a nevybírá si jen tu a tam jednotlivého člověka, jako by jen oni byli hodni, aby jim svěřil svou pravdu. On nedává jednomu člověku nové světlo, jež je v rozporu k nepopiratelné víře církve. Při každé reformě vystupovali lidé s takovými požadavky. …

Člověk přijímá nějakou novou a originální myšlenku, která se nezdá být v rozporu s pravdou. … Prodlévá u ní tak dlouhu, až se mu začne zdát, že je oděna krásou a důležitostí, neboť satan má moc dát toto klamné zdání. Nakonec se stává všepohlcujícím tématem, jedním velkým bodem, kolem kterého se vše točí; a pravda je vykořeněna ze srdce. …

Varuji vás, abyste si dávali pozor na tyto vedlejší otázky, jejichž cílem je odvést mysl od pravdy. Blud není nikdy neškodný. Nikdy neposvěcuje, ale vždy přináší zmatek a rozkol. … Tisíce pokušení jsou v přestrojení připraveny pro ty, kteří mají světlo pravdy; a jediná ochrana pro každého z nás je v tom, že nebudeme přijímat žádné nové učení a žádné nové výklady Písma, aniž je nejprve předložíme zkušeným bratřím. Předložte to před ně v pokorném, učenlivém duchu s vážnou modlitbou; a neuvidí-li v tom žádné světlo, poddejte se jejich úsudku. …

Satan je neustále v činnosti; ale jen nemnozí mají nějakou představu o jeho aktivitě a lstivosti. Lid Boží musí být připraven, aby odolal prohnanému nepříteli. Je to tento odpor, kterého se satan obává. On zná lépe než my hranici své moci a i to, jak snadno může být přemožen, jestliže se mu vzepřeme a čelíme mu. Prostřednictvím božské moci je i nejslabší věřící pro satana a jeho andělské vojsko více než rovnocenným soupeřem, a kdyby byl přiveden do zkoušky, byl by schopen satanu prokázat, že jeho moc je větší. Proto je satanův krok nehlučný, jeho pohyby nenápadné a jeho armáda maskovaná. Neodvažuje se ukázat otevřeně, aby neprobudil dřímající síly křesťanů a oni jej neodeslali v modlitbě k Bohu. (5T 291-294).