„Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.“ (Joel 2,31).

Když Spasitel hovořil se svými učedníky na hoře Olivetské, po vylíčení dlouhého období zkoušek, jež čekají církev - tj. 1260 let papežského pronásledování, které mělo být podle Kristova zaslíbení ukráceno - zmínil se o některých jevech, jež budou předcházet Jeho příchod, a určil dobu, kdy by se měl ukázat první z nich, takto: „V těch pak dnech, po ssoužení tom, slunce se zatmí, a měsíc nedá světla svého.“ (Mar 13,24). Období 1260 dnů, neboli roků, skončilo v roce 1798. O čtvrt století dříve pronásledování téměř zcela ustalo. Podle slov Kristových mělo po tomto pronásledování dojít k zatmění slunce. Dne 19. května 1780 se toto proroctví naplnilo. „Jako téměř, ne-li naprosto ojedinělý, nejtajuplnější a až dosud neobjasněný úkaz svého druhu, … zůstává temný den 19. května 1780 – nejzáhadnější zatmění celé viditelné oblohy a ovzduší v Nové Anglii.“- R. M. Devens, Our First Century (Naše první století), str. 89. …

Hustá tma během dne byla asi hodinu nebo dvě před příchodem večera vystřídána částečně jasnou oblohou a objevilo se slunce, ačkoli bylo stále zatemněno černou, hustou mlhou. „Po západu slunce se znovu objevily mraky a velmi rychle se setmělo.“ „I noční tma byla neméně nezvyklá a hrůzu nahánějící než tma ve dne. Přesto, že byl téměř úplněk, nedaly se rozpoznat žádné předměty, leč při nějakém umělém světle. …” - Isaiah Thomas, časopis Massachusetts Spy; nebo American Oracle of Liberty, sv. 10, č. 472 (25. květen 1780). …

Vylíčení této události, jak je podal očitý svědek, je jen ozvěnou slov Hospodinových, jež zaznamenal prorok Joel dvacet pět století před jejich naplněním: „Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.”

Kristus vyzval svůj lid, aby dával pozor na znamení Jeho příchodu a radoval se, až uzří znamení svého přicházejícího Krále. (GC 306-308).