Stopy života se hledají ve vesmíru přes sto let marně

Vloženo: 17.02.2011
Zhlédnuto: 140936x
Témata: Evoluce nebo stvoření ?

Tisk

Mnozí dnes věří, že se život mohl vyvinout i jinde ve vesmíru. Ve skutečnosti se tam stopy života hledají už přes sto let zcela marně, a to jen kvůli primitivní představě některých vědců, že “kde je voda a příhodné podmínky”, tam se také udělá život! K zoufalému hledání života ve vesmíru vedou ovšem i stále zřetelnější vědecké důkazy, že sám na Zemi život vzniknout nemohl. Proto materialističtí a ateističtí snílci odsouvají  vznik života do “tajemných dálek neznáma”. Tam bude náhoda asi chytřejší a nepravděpodobnost pravděpodobnější (co když tam platí, že 5/10=90% ?).

Jak už bylo řečeno, ve sterilním prostředí, bez zárodků života, život sám od sebe vzniknout nemůže. (Proto můžeme s klidem vyrábět konzervy.) Stopy života se nenašly nikde v blízkém vesmíru – protože život je jen ze života! Kdyby to bylo tak snadné (že stačí dost času a je to!), proč by se na planetách nevyvinuly nejprve jednodušší věci? Třeba polovodiče? Křemíku a času je tam dost, že?  Podle evoluční fantazie se může z neživé hmoty vytvořit jen tak naslepo, bez programu či myslícího konstruktéra, ten nejsložitější stroj světa, živý organizmus. Navíc se složitým programem pro svoji vlastní reprodukci. Proč se nemůže vyvinout něco mnohem jednoduššího, neživého?

Proč “příroda” nevyvinula nejprve z kamení domy nebo z uhlovodíků umělé hmoty, třeba igelitové tašky? Proč přeskočila jednodušší věci (neživé) a začala konstruovat zrovna to nejsložitější – živou buňku, kterou neumí vytvořit ani člověk?

Jinak řečeno: hodinky samy vzniknout nemohou, hodinář ano? Dům ne, zedník ano? Igelitovou tašku příroda neudělá, ale chemika ano?  Stačí voda, teploučko, záření a miliony let, praví ateistická propaganda a tzv. “exaktní věda”, kterou propírají mozky studentů a veřejnosti už desítky let .

Zdroj: http://kreacionismus.cz/hewer/

Job 38,4-13 - Kde jsi byl, když jsem zemi založil? Jen pověz, když tomu rozumíš. Kdo určil její rozměry? To jistě víš! Kdopak ji mírou přeměřil? Do čeho jsou zapuštěny její základy? Kdo položil její kámen úhelný, když jitřní hvězdy sborem zpívaly a všichni Boží synové jásali radostí? Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven, když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek, když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde‘? Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence, aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven?

Job 38, 18-19 - Pochopils zemské rozměry? Jen pověz, když všemu rozumíš! Kudy vede cesta k příbytku světla? A kde přebývá temnota?

Job 38, 31-34 - Umíš Plejády pouty připoutat anebo povolit Orionův pás? Dáváš v jejich čas vyjít planetám, vedeš Medvědici a její mláďata? Ovládáš nebeská pravidla? Zařídíš, aby se jimi země řídila? Dokážeš na mrak zavolat, aby tě vodní průtrž zalila?