Video: Co se mohlo stát a může být - nádhera pokání

Vloženo: 06.01.2017
Zhlédnuto: 1921x
Témata: Znamení doby konce, druhý příchod Ježíše Krista

Tisk

,„K Bohu byly vzneseny nejopravdovější prosby. Shromáždění se vyznačovalo přítomností Ducha svatého. Jeho působení proniklo hlouběji a někteří z přítomných hlasitě plakali. Jeden z přítomných se postavil z pokleku a řekl, že v minulosti nežil v souladu s některými jednotlivci a že k nim necítil žádnou lásku, že nyní se však vidí takovým, jakým ve skutečnosti je. S velikou slavnostností opakoval poselství k laodicejskému sboru: „Nebo pravíš: Bohatý jsem a zbohatl jsem a žádného nepotřebuji."

„Ve své soběstačnosti jsem se právě takto cítil," řekl. „Nevíš, že jsi bídný a mizerný, i chudý, i slepý, i nahý." Nyní vidím, že toto je můj stav. Oči se mi otevřely. Můj duch byl tvrdý a nespravedlivý, pokládal jsem se za spravedlivého, avšak mé srdce je zdrceno a vidím svou potřebu vzácné rady Toho, který mne důkladně prozkoumal. Ó, jak vzácná, slitovná a láskyplná jsou slova: „Radím ti, abys ode mne koupil zlato v ohni pročištěné, a tak zbohatl, bílé šaty, aby ses oblékl a neukázala se hanba tvé nahoty, a mast k pomazání svých očí, abys viděl." (Zj 3,17-18) Mluvčí se obrátil k modlícím a řekl: „Musíme něco udělat. Musíme vyznat své hříchy, pokořit svá srdce před Bohem." Učinil srdcervoucí vyznání a pak přistoupil k některým bratřím, k jednomu po druhém, podal jim ruku a prosil je o odpuštění. Ti, k nimž promluvil, povstali, učinili vyznání a žádali odpuštění a v pláči se objali. Duch vyznání prostoupil celé shromáždění. Bylo to období letnic. Bůh byl oslavován a dlouho do noci, až do časného rána, se v tom pokračovalo.

Následující slova byla často opakována se vší srozumitelností: „Já, kteréžkoli miluji kárám a tresci; rozhorliž se tedy a čiň pokání. Aj, stojímť u dveří a tluku. Jestliže by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřeti a on se mnou." Zj 3,19-20 Nikdo se necítil být příliš pyšným, aby neučinil upřímné vyznání a vedoucí v tomto díle byli vlivnými jednotlivci, kteří však před tím nikdy neměli odvahu vyznat své hříchy. Byla zde taková radost, jakou nikdy předtím v Tabernacle nebylo slyšet." (Myšlenky ke knize Zjevení str. 20)