„Zlo za zlem! - praví Pán, Ten Věčný - zlo přichází, přišla hodina, hodina odbíjí a udeří na tě, hodina a skončení!“ (Ez 7,5.6 - Moffatt)

Konec, ke kterému má svět dospět, je hrozný. Pozemské mocnosti, sjednocujíce se k boji proti přikázáním Božím, budou rozkazovat všechněm, „malým i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným,“ aby se zachováváním falešné soboty přizpůsobili zvykům církve. Všichni, kteří odmítnou být povolnými, budou navštíveni občanskými tresty, a nakonec bude vyhlášeno, že si zasluhují smrt. Naproti tomu Zákon Boží, který nařizuje Stvořitelův den odpočinku, vyžaduje poslušnost a hrozí hněvem každému, kdo přestupuje jeho přikázání.

Každý, jemuž takto bude jasně představen předmět sporu a on přesto bude pošlapávat Boží Zákon, aby uposlechl lidské nařízení, přijímá znamení šelmy. Přijímá znamení oddanosti moci, kterou si vyvolil, aby ji poslouchal namísto Boha. …

Sobota bude velkou zkouškou věrnosti, neboť je bodem pravdy obzvláště překrouceným. Až na lidi dolehne závěrečná zkouška, pak se ukáže dělící čára mezi těmi, kteří slouží Bohu, a těmi, kteří Mu neslouží. Zatímco zachovávání falešné soboty podle zákona státu v rozporu se čtvrtým přikázáním bude přiznáním se k podřízení moci, která je v odporu vůči Bohu, zachovávání pravé Soboty, uposlechnutím Zákona Božího, je svědectvím věrnosti Stvořiteli. Zatímco jedna třída tím, že přijme znamení podrobení se pozemským mocnostem, přijme znamení šelmy, ta druhá, zvolivši si znamení oddanosti božské autoritě, přijme pečeť Boží.

Dříve ti, kteří předkládali pravdy poselství třetího anděla, byli často považováni za pouhé panikáře. … Ale jak se šířeji diskutuje o otázce vynucovaného zachovávání neděle, je vidět, že se přibližuje událost, o níž se tak dlouho pochybovalo a jíž se nevěřilo, a že třetí poselství bude mít účinek, který by nemohlo mít předtím. (GC 604-606)