Tajemná mlhovina Orionu

Vloženo: 09.07.2012
Zhlédnuto: 9621x
Témata: Evoluce nebo stvoření ?

Tisk

foto zdroj: wikipedia

Ohromují vás krásy vesmíru? Napadají vás myšlenky, že tak dokonalý a krásný systém ohromujících velikostí nemohl vzniknout sám a náhodou? Hledáte odpověď na otázku, kdo za tím stojí? Pojďte s námi, alespoň v mysli, vyzkoušet letět raketovou lodí do vzdáleného vesmíru a popřemýšlet jak moc jsou pravdivá Biblická slova.  Rozviňte svou fantazii a představte si, jak  budeme muset nejdříve letět do středu naší sluneční soustavy. Letíme rychlostí světla skrze vesmír, to znamená rychlostí 300 000 km za vteřinu. Tato rychlost je tak úžasná že naší zeměkouli bychom mohli 7x za vteřinu obletět. Naše slunce je tak ohromný gigant, že by bylo zapotřebí 1 300 000 našich zeměkoulí, aby mohli vytvořit těleso o velikosti slunce, ale jsme teprve na začátku naší cesty.

Dále letíme rychlostí světla až k další hvězdě Alpa Centauri, potřebujeme na to 4 měsíce 7 dní. Potkáváme slunka a zase slunka se všemi k nim patřícími planetárnímy systémy. Žádný obří dalekohled není tak mocný, aby nám mohl ukázat hranici vesmíru. Za nejmenšími a nejvzdálenějšími hvězdami se nám objeví obří oka, stále nové neznámé světy nekonečna. Jako lesklý most přehradí jemný světlý pásek mléčné dráhy klenutí nebes. Tato mlhovina je složena ze 100 miliard sluncí.

Nepochopitelnost vesmíru nám předkládá prastarou otázku o nekonečnosti vesmíru. My lidé stojíme jako zrnka prachu v moři nekonečna. Stále znovu slyšíme poselství zapsané v Bibli, které k nám z vesmíru proniká.

Žalm 103,19 - Hospodin ustavil svůj trůn na nebi, svou královskou mocí vládne nade vším!

Před 2500 lety volal prorok Amos ke svému národu.

Ámos 5,8 -Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin. (kral.)

Job 9,9 -   On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne. (kral.)

Job 38,31-  Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?  (kral.)

Orion

Když zaměříme dalekohled na hvězdný obraz Orionu, tak se nám objeví úchvatná nádhera. Velká mlhovina v Orionu je jedním z nejmohutnějších míst v nebesích. Stvořitel učinil vesmír a rozstřel ty nejbohatší dary kolem Orionu. Odkrývá nám vstup k trůnu Božímu. Triumfální oblouk Krále všech králů. Skrze tuto nádhernou silnici povede pán svůj svatý lid do nebes.

1. Korintským 2,9 - Ale jak je psáno: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“

Job 26,14 - A to jsou z jeho cest pouhé okraje, jen slabý šepot o něm slyšíme – burácení jeho moci kdo by rozuměl?“

Dokonalejšími přístroji dnešní doby mohla věda ve vztahu k Orionu vysvětlit záření a tajemství hloubky jeho mlhovin. Vědec G.Majarine píše. Mlhovina v Orionu jest otvorem obří jeskyně. Není to rovný povrch. Hledíme do nitra kosmických hloubek a v průrvě je mezera před kterou se ztrácí všechna moc představivosti. Oko se nasycuje na této nebeské nádheře.

Astronom Edgar Luzien Mont Lavre hvězdárny v Kalifornii píše: Negativy nám ukazují otvor a vnitřek jeskyně, který je tak obrovský, že by se v něm naše sluneční soustava zcela ztratila. Není možné tuto hloubku změřiti, ale má přinejmenším trojnásobek šířky, která je 70 trilionů kilometrů. Lidská řeč je neschopná, pero pisatele nezpůsobilé, štětec umělce bez života v jakémkoli pokusu vnitřek této jeskyně popsati. Pohled na ní a v ní je světlo, které září a svítí za herkulitskými stěnami obloženými slonovinou a perlami, zdobenou miliony diamantových hrotů, špiček zářících hvězd.

Astronom Geret P.Servit píše: Světlo ve kterém Orion září lze přirovnat k množství plynů modrého odstínu. Mlhovina nepotřebuje zdroj světla odkud časové světlo vyzařuje.

Odkud přichází tento zářící oheň, kde je původce této ničím nesrovnatelné mlhoviny?

Job říká: Všemohoucí Bůh mi to sdělil. Job 37,13 - Naslouchej tomu, Jobe, zastav se, o Božích divech přemýšlej.

Dovídáme se o bližší poloze královského města: Žalm 48,3 - Vrcholem krásy, potěchou vší země je hora Sion, město mocného Krále, na svazích severních.

Z nejzazšího severu vesmíru, kam ukazuje chvějící se střelka vychází nádhera Boží. Odtud přeskakuje hvězdné dálky a dostává se skrze velkolepý otvor mlhovinou Orionu na naši Zemi.  Kdo velká díla věčného Boha miluje, probádá je a vniká do nich. Novodobé moderní astronomické objevy nenechají vzniknout žádné pochybnosti o tom, co nám Bůh ukázal skrze Ducha prorockého.

V knize Zkušenosti a vidění – E.G.Whiteové se  píše:

Vystoupily temné mraky seskupily se dohromady. Potom se  atmosféra rozdělila a srovnala dohromady. Potom jsme otevřeným prostorem v Orionu mohli vidět odkud Bůh přicházel. Skrze tento otevřený prostor sestoupí dolů i svaté město.

Zjevení 21,2 - Uviděl jsem svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako nevěsta okrášlená pro svého muže.

Objevily se temné, těžké mraky a narážely jeden do druhého. Atmosféra se otevírala a opět zavírala; potom jsme mohli pohlédnout vzhůru otevřeným prostorem v Orionu, odkud přicházel hlas Boží. (EW 41) Maranatha

Slova nám ukazují na tajemství zvláštní části Orionu mlhoviny a jeho zvláštního otvoru. Atmosféra se rozdělila..... z těchto slov můžeme pochopit, že otvor v Orionu je vchodem k trůnu Božímu, odkud zazní jeho hlas a odkud sestoupí Nový Jeruzalém na naší Zemi.

V největších hloubkách tohoto vesmírného otvoru se musí nacházet nejskvělejší místo vesmíru – Boží trůn.

Popis ve Zjevení 21,18-22 má s tím, co nám říká věda o zvláštní mlhovině Orionu, její nádheře a kráse zvláštní shodu. Poznáváme také, že při takové záři na nový Jeruzalém nebude zapotřebí  slunce, ani měsíce.

Zjevení 21,18-22 - Jeho hradba byla postavena z jaspisu, ale město bylo čisté zlato podobné čistému sklu. Základy městské hradby byly ozdobeny všemi drahokamy: první základ byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

A těch dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá z těch bran byla z jedné perly. Ulice toho města byla ze zlata, čistého jako průhledné sklo. V tom městě jsem ale neviděl žádný chrám. Jeho chrámem je totiž Pán Bůh Všemohoucí a Beránek.

V poslední době náš zrak obracíme stále více do vesmíru a vesmír je nám stále blíž. Miliony lidí hledí ke hvězdám ne z úcty ke svému Stvořiteli, ale jako k naději v lepší budoucnost. V poslední době se stále častěji objevují takzvané poselství od „Vesmírných bratrů“, kteří nás milují a chtějí nám pomoci. Lidé hledají ve vesmíru zdroj pomoci pro naší planetu, která se žene do záhuby a napojení na větší duchovno.  Je to ale Biblické? Nevaruje Bible před tím, že bude satan  a jeho služebníci mít velkou moc a projevovat jí mocnými zázraky? A není Bůh přímo zde a s námi aby nám pomohl?  Uchváceni krásami vesmíru skloňme proto svá kolena k modlitbě a hledejme tedy našeho pravého Stvořitele a Pána nebe i Země tak, jak se nám dal poznat ve svém Slovu BIBLI.  Je to živá kniha, která k lidem promlouvá i dnes a je v ní zapsáno vše, co potřebujeme k naší záchraně a spasení. Krásy vesmíru a Orionu nám vypovídají o moudrosti a velkoleposti našeho Stvořitele, ohromují naše smysly, uchvacují naše myšlenky a fantazii o krásách, které nás čekají, ale Stvořitel k nám promlouvá i dnes  živě a zde - v Bibli Písmu svatém. Hledejte ho, dokud je k nalezení.

Matouš 28,20 - a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen.“

2. Korintským 11,14 - A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků.