1. Kdo je zdrojem života?

Vloženo: 07.09.2010
Zhlédnuto: 146225x
Témata: Biblická fakta

Tisk

Náš nebeský otec je zdrojem života, pravdy a radosti. Krásná země, neměla na sobě žádné stopy zkázy a kletby hříchu. Celá krásná příroda svědčí o veliké Boží lásce.  Vše je dokonale zařízeno pro potřeby lidí i všech živých tvorů, z lásky nám Bůh dal k životu to, co potřebujeme.  Bůh stvořil člověka svatého a šťastného. Až přestoupení Božího zákona přineslo na svět zkázu a smrt.

Bůh nechce naše utrpení, ale protože máme svobodnou vůli, dopouští, abychom svým hříchem trpěli.  Ve své lásce k nám prožívá tuto bolest s námi a snaží se ukázat nám cestu, nabízí nám pomoc, volá nás, abychom se s Jeho pomocí dokázali zbavit hříchu. Bůh je Láska - to je jakoby napsáno v celé krásné přírodě. V každé květině, vůni lesa, písni ptáků, to vše svědčí o péči našeho Boha a přání udělat nás šťastnými.

Satan ale nasadil lidstvu brýle klamu a ukazuje Stvořitele jako přísného, krutého a tvrdého soudce, který jen čeká, aby mohl trestat hříchy lidí. Právě proto přišel Pán Ježíš k nám lidem na zem, aby odstranil brýle, které zakrývají velikou Boží lásku k nám. Syn Boží přišel z nebe proto, aby nám zjevil Otce.

Jan 1,18 - Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.

Matouš 11,27 - Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.

Jan 14, 8-11 -  Pane, řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“ „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.

Ježíš Kristus chodil a uzdravoval nemocné, s velkým soucitem pomáhal všem, kdo to potřebovali. Láska, milosrdenství, slitování  a hluboký soucit byly v každém Jeho činu. Vždy byl zdvořilý, vyhýbal se tvrdým slovům a jednal šetrně s lidskými city. Neodsuzoval lidské slabosti, ale přísně káral pokrytectví, nevěru a nespravedlnost. Vždy to ale dělal se slzami v očích a pohnutým hlasem. Jeho život byl sebezapření a milosrdenství. Přestože si zachovával Božskou důstojnost a vznešenost, byl každý člověk pro Něj vzácný a drahý.

Kristova osobnost a povaha je právě taková, jak nám jí ukázal Jeho život. Povaha Boha Otce se plně ztotožňuje s povahou Ježíše Krista. Také z Otcova srdce proudí Božské milosrdenství, které se zjevují v Kristu.

Milosrdný a laskavý Ježíš, Spasitel  - byl  Bůh zjevený v těle.

1. Timoteova 3,16 - Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: On byl zjeven v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázán andělům, zvěstován pohanům, vírou přijat ve světě a vyzvednut do slávy.

Kristus žil, trpěl a umřel proto, aby nás vykoupil. Bůh dopustil, aby Jeho milovaný Syn přišel ze světa slávy na tento hříchem zkažený svět, opustil pocty i slávu a zakoušel urážky, ponížení, nenávist i smrt. On, který byl totožný s Bohem, pocítil v duši ono hrozné odloučení, které způsobil hřích mezi Bohem a lidmi. Tato veliká oběť byla úžasným projevem Otcovy lásky k nám, Kristus se stal prostředníkem, skrze kterého Bůh vylil svou velikou lásku na hříšný svět. Jedině Jeho obětí může spravedlivý Bůh očistit od hříchu každého, kdo v Něj uvěří.

Měli bychom si uvědomit tu velikou cenu za naše vykoupení a nové postavení, které je nám nabízeno. Hříchem jsme se ocitli v Satanově poddanství, ale obětí Ježíše Krista se můžeme znovu stát dětmi Božími - dětmi Nebeského Krále. Takové lásce se nemůže nic vyrovnat!

Výtažek z knížky  Cesta ke Kristu – E.G.Whiteová