Smrt, je něco po smrti ?

Vloženo: 12.08.2010
Zhlédnuto: 203324x
Témata: Co je po smrti ?

Tisk

Co je po smrti?

Jako první rozdělil člověka na dvě části - tělo a duši filozof Platón. Tělo je podle něj smrtelné a duše nesmrtelná. Tuto jeho myšlenku přejalo křesťanství a zavedlo jí jako všeobecnou. Až v minulém století si znalci Bible povšimli, že v Bibli se o žádné nesmrtelné duši nemluví.

Genesis 2,7 - Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.

Tělo + Boží dech = člověk, neboli duše. Duše není něco, co vlastníme, ale to, co jsme. Satan je mistr lži a již prvním lidem v ráji lhal, že jsou nesmrtelní. Tělo bez dechu není živé, a ani dech nežije bez těla. Teprve když tyto dva prvky jsou spojeny člověk ožije. Když se podíváme na text, Bible říká:  "Člověk se stal živou duší." Slovo "duše" se většinou používá k popisu nehmotné části člověka, která je oddělená od těla a žije i po smrti, ale Bible definuje pojem "duše" v kombinaci těla a dechu, nebo-li ducha od Boha. Člověk nemá duši, člověk je duše, v souladu s Božím slovem.

Bible naopak podává mnoho důkazů, že duše je smrtelná

Ezechiel 18,4,20- Vždyť mně patří všechny duše, patří mi jak duše otcova, tak i duše synova. Duše, která hřeší, ta zemře.

Elihu: Job 36,14-Jejich duše zemře v mládí, mezi chrámovými smilníky skončí jejich život.

Bůh: Ezechiel 22,25(kral.)-Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou,

Slovo duše je ve Starém zákoně překladem hebrejského významu „Nefeš“ Text Genesis 2,7 označuje člověka jako živého tvora poté, co dech života vstoupil do fyzického těla, vytvořeného z prvků země. Nefeš umírá - V Numeri 31,19 je „nefeš“ zabita a v Soudců16,30 (míněno „já“) umírá.

Řecké slovo „Psyché“ se v Novém zákoně vyskytuje v podobném smyslu jako nefeš ve Starém zákoně. Používá se pro život zvířat i lidí (Zjev 16,3) V některých překladech se místo „duše“ překládá „život“ nebo „životy“ (viz. Matouš2,20, 6,5, 16,25 atd.) Na některých místech má význam „lidé“ (Skutky7,14, 27,37, Řím13,1, 1Pet3,20 atd.), jinde je rovnocenná osobnímu zájmenu (viz Mat12,18, 2K12,15 atd.) Někdy se vztahuje na city (Mar.14,34, Luk.2,35, Ef6,6) nebo na mysl (Skut14,2kral., Fil 1,27) Psyché může být zničena - Psyché není nesmrtelná, ale podléhá smrti (Zjevení 16,3) a může být zničena (Mat.10,28).

Ruach - Zatímco hebrejské slovo „nefeš“, které se překládá jako „duše“, označuje individualitu, nebo osobnost,  starozákonní slovo „Ruach“, překládané jako „Duch“, se vztahuje na jiskru života, plnou energie, která je pro život jednotlivce nezbytná. Představuje Boží sílu nebo princip života, který lidem dává život. „Ruach“ se ve Starém zákoně vyskytuje 377krát a nejčastěji se překládá jako „duch, vítr, nebo dech“ (Gen8,1 atd) Ruach se vrací k Bohu - Ve významu „dech“ je ruach lidí totožný s ruach zvířat (Kaz3,19). Ruach člověka opouští tělo při smrti (Žalm146,4) a vrací se k Bohu (Kaz 12,7 srov.Job34,14) Ruach se často vztahuje na „Ducha Božího“, jako v Izaiáši 63,10.

Novozákonním ekvivalentem hebrejského slova „ruach“ je „Pneuma“ - „duch“- od pneo, což znamená vát nebo dýchat. Stejně jako slovo ruach ani pneuma neoznačuje nějaké vědomé  bytí člověka schopného existovat mimo lidské tělo. Pneuma se vrací k Bohu - Stejně jako ruach, tak i „pneuma“ člověk při smrti odevzdává Pánu (Luk 23,46, Sk7,59). Ruach i Pneuma se vztahuje na Ducha Božího.  Více v článku Máme nesmrtelnou duši?

Co se tedy děje s člověkem po smrti?

Kazatel 9,5-6 - Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla. Jak jejich láska, tak jejich zášť, všechna jejich vášeň je dávno pryč. Nikdy už nebudou mít podíl na ničem, co se odehrává pod sluncem.

Z Bible je jasné, že smrt znamená smrt. Když zemřeme, vracíme se do stavu vědomí, které jsme měli předtím, než jsme se narodili: žádné. Ježíš Kristus to srozumitelně vyjadřuje při smrti svého přítele Lazara. Přestože věděl, že je mrtev vyjádřil se o něm, že spí. Když Lazara probouzel volal na něj do hrobu, nikoli někam do nebes, kde by podle teorie nesmrtelnosti duše, měla jeho duše být. Smrt je tedy hlubokým spánkem a naše vědomí nám může opět vrátit jen Bůh.

Kazatel 9,10 - "A Všechno, co se ti naskytne udělat, dělej celou svou silou, protože není žádná činnost ani úmysl ani poznání ani moudrost v podsvětí, kam odcházíš."

Kazatel 12,7 - Než se prach vrátí do země, kde býval, a duch se vrátí k Bohu, jenž ho daroval.

Žalm 115,17 - "Mrtví již nechválí Hospodina, ani nikdo z těch, kdo sestupují do říše ticha."

Mrtví s námi nemohou komunikovat

Po smrti jde tedy o rozpadnutí člověka a upadnutí do naprostého nevědomí. Když, žádná část člověka nepřežívá, nemůžeme s ním také navázat kontakt. Smrt, je až za bodem, odkud se nikdo nemůže vrátit, aby něco vyprávěl. Zkušenosti z takzvané klinické smrti jsou získávány při stále ještě fungujícím mozku, který je ovlivněn mnoha změnami. Navíc podobné změny vedoucí k pocitu oddělení svého já a zážitky s vnímáním světla, lásky a dalších bytostí navozují mnohé další látky jako je LSD, Meskalin, Kysličník uhličitý, nebo některé nemoci mozku.

Deuteronomium 18,9-12 - Až vejdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč se jednat podle ohavných způsobů oněch národů. Ať se u tebe nenajde, kdo by svého syna či dceru provedl ohněm! Stejně tak žádný věštec, jasnovidec, hadač, čaroděj, zaříkávač, vyvolávač duchů, věštkyně ani ten, kdo se radí s mrtvými. Každý, kdo páchá něco takového, je pro Hospodina ohavný! Právě kvůli takovýmto ohavnostem je Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání.

Novodobý spiritismus vznikl v polovině 19. století, v domě rodiny Foxovy v Hydesvillu. V přítomnosti dvou dcer Foxových se v domě ozývalo jakési klepání, které vzbuzovalo jejich pozornost. Na položené otázky se ozývalo další klepání jako odpovědi. Od této doby se spiritismus rozšířil po celém světě a duchové se dnes zjevují mnoha lidem. Půdu pro rozšíření spiritismu připravily církve a to šířením pohanského učení o „nesmrtelnosti lidské duše“. Právě v církvích se spiritismus a okultismus šíří jako lavina. V mnohých případech se sami duchovní přiznávají ke spiritismu nebo naukám, která s ním souvisí. Bible o tom hovoří v příběhu Saula. Bůh Saulovi neodpovídal a proto šel za jinými duchy - Satanskými.

1. Samuelova 28,6-7 - Saul se tenkrát ptal Hospodina, ale ten mu neodpovídal ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky. Nakonec tedy řekl svým služebníkům: „Najděte mi nějakou věštkyni. Půjdu za ní a poradím se s ní.“

Leviticus 19,31 - Neobracejte se k vyvolávačům duchů a věštkyním. Nevyhledávejte je a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Bůh pokusy o kontakt s domnělým světem duchů zakázal, protože odpovídají ne naši mrtví přátelé, ale duchové Satanští, kteří o našich přátelích vše vědí.

2. Korintským 11,14 - A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.

Bible ale také mluví o naději vzkříšení.

Bůh má moc nad smrtí a naší největší nadějí je tedy vzkříšení z mrtvých v den, kdy Ježíš Kristus přijde po druhé na naší Zemi. Bible označuje smrt jako spánek a proto mohou mrtví opět ožít. Ježíš Kristus zavolal na mrtvého Lazara, mrtvý ožil a vyšel ze svého hrobu opět živý. Věřící lidi Ježíš probudí  stejně tak v den druhého příchodu, kdy  zavolá a povolá je ze spánku smrti a vezme je k sobě, tak jak slíbil. Nevěřící lidé budou také vzkříšeni, ale k odplatě za své činy a trestu, který je navždy zničí a již nikdy potom nebudou. Ti kteří Krista probodli a nejvíce jej nenáviděli budou vzkříšeni, aby uzřeli Jeho druhý příchod, ti ostatní bezbožní, jak Bible říká dojdou své odplaty po tisíci letech.  Více v článku Milénium - Tisícileté království

Jan 11,23-24 - Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“

Jan 6,44 - Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

Jan 6,40 - Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.

Jan 5,28-29 - Nedivte se tomu; přichází totiž chvíle, kdy všichni, kteří jsou v hrobech,uslyší jeho hlas a vyjdou - ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, budou vzkříšeni k soudu.

1. Korintským 15,3-7,12 - Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetí den byl vzkříšen podle Písem. Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti, poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije), poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání?