Rozmrazování naší ledové planety - Bible dává úžasné "laboratorní poznámky"

Vloženo: 25.02.2011
Zhlédnuto: 171370x
Témata: Evoluce nebo stvoření ?

Tisk

Genesis 1,2 - Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch.

„Vodní planeta, umístěná hluboko ve vesmíru, byla ledová planeta. Extrémně nízká teplota převládající ve vesmíru, neosvětlená hvězdou – Sluncem, zmrazuje všechny látky, dokonce i plyny. Dávný „údaj“ v „laboratorní zprávě“ o daných událostech říká, že nad vodami se vznášel Duch Boží.

V jiných verších se dočteme něco o přirozenosti Boha, o tom, jaký je. Z tohoto popisu se dovídáme, že Bůh vydává tepelnou energii, která mění planety.

Deuteronomium 4,24 - Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivě milující Bůh!

Exodus 24,17 - Z pohledu Izraelitů vypadala Hospodinova sláva na vrcholu hory jako stravující oheň.

Izaiáš 64,3 - Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj.

V dalším „laboratorním popisu“ je nám řečeno, že prvního dne byl večer „tma“ a ráno bylo „světlo“. Pozorovatel vidí, že se k ledové planetě z jedné strany přibližuje intenzivní zdroj tepla, který ji z jedné strany zakrývá.

Planeta je poté uvedena do pohybu a začíná rotovat proti tomuto tepelnému zdroji, podobně jako například kousek hovězího masa nabodnutý na rožni. To je záznam počátku „dne země“, jedna rotace se rovná jednomu dni. Pokud by se Duch „pohyboval“ nad celou zemí, byl by pouze „den“.

Další záznam pojednává o rozmrazování a rozptylu zmrzlých plynů planety a stálé rotaci planety proti světelnému zdroji.

Genesis 1,6 - Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“

Zde se mluví o rozmrazování a rozptylování zmrzlých plynů a vody a tím oddělování od jiných rozmrazovaných materiálů. Bylo dosaženo dobu stagnace nebo rovnováhy mezi clonou páry na vnějším parametru plynné atmosféry a vody na zemském povrchu.

Pozorovatel zaznamenává další fázi. Začíná také docházet k rozmrazování půdy a dalších látek, tím se snižuje hustota planety a expanzí tepla dochází ke zvyšování jejího objemu. Tyto změny probíhající pod pláštěm vody v tekutém stavu způsobily obrovskou vzlínavost, a následkem toho byly povrchové vody přesunuty do aktiferů (hlubokých podzemních vodních zásobníků) pod povrchem planety.

Genesis 1,9 - Bůh řekl: „Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!“ – a stalo se.

Ledová planeta se přeměnila na planetu s pevninou a plynnou atmosférou, vše bylo uzavřeno clonou páry. Skutečnost, že Mojžíš napsal knihu Genesis, který nemohl mít absolutně žádnou znalost fází (stupňů) rozmrazování „ledové planety“ dokazuje Boží inspiraci záznamu o stvoření.

Dále si povšimneme hoření (zapálení) masy hořlavých plynů v centru slunečního systému.

Genesis 1, 14–16 - Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se. Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy.

Tak stvořil Bůh slunce, měsíc a hvězdy. Nový zdroj světla slunce nahrazuje Ducha Božího jako o mnoho menší, ale stále adekvátní zdroj tepla a světla.  S tímto novým zdrojem tepla, který bude silou k nastolení rovnováhy vlhkosti a řízení světla a tmy se mocný Bůh dívá na nové „terárium“ a prohlašuje o něm, že je dobré.

Z Bible se nedozvíme, kdy bylo stvořeno slunce s jeho planetami a jejich měsíci. Je nám řečeno, že už existovaly před prvním dnem týdne stvoření, protože prvního dne bylo stvořeno pouze světlo.

Genesis 1,3-5 - Bůh řekl: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první.

Někteří zastávají názor, že hvězdy ve vesmíru byly stvořeny čtvrtý den týdne stvoření. Ale to je nemožné, protože většina hvězd, které vidíme, jsou vzdálené milióny světelných let. Týden stvoření byl přibližně před 6000 lety. Skutečnost, že nyní vidíme světlo z těchto hvězd dokazuje, že byly stvořeny před milióny roky.

Jeden argument proti tomuto tvrzení je že Bůh stvořil hvězdy plně vyvinuté. Pokud ano, tak i světlo z těchto vzdálených bylo stvořeno „plně vyvinuté“ a zasahovalo zemi poté, co byla stvořena. Všimněte si faktu, že nedávno, pozorovali naši astronomové „Novy“. To by nebylo možné, pokud by byly zároveň osvětlené všechny hvězdy. Poslední pozorovaná nova po sobě, poté co její světlo vyhaslo, zanechala řadu planet (orbitaly). To je důkazem toho, že novy jsou světlem Boží kreativní práce, ne pouze explodující slunce, jak učí moderní astronomie.

Před týdnem stvoření byla ve vesmíru hmota slunce, ale byla ještě neosvětlená. Potom, co bylo osvětleno, jak je uvedeno v Genesis 1, 14-19, se jeho světlo odráželo od planet a jejich měsíců, protože naše Slunce, měsíc a hvězdy byly poprvé viditelné čtvrtý den týdne stvoření.

Vegetace je prvně zmíněna třetího dne, ryby ptáci pátého dne a zvířata a lidé jsou představeni šestého dne. Během sedmé rotace planety, potom co dokončil rozmrazení a zkrášlil a uvedl různé formy života na planetě Zemi, si Bůh odpočinul.

Tímto způsobem vznikla planeta, jejíž clona páry byla držena vysoko nahoře. Byla držena kombinací výtlačné síly, způsobené pečlivě propočítanou rotační rychlostí a stlačeného teplého vzduchu, vyprodukovaného slunečním žárem. Tento žár se uchoval v rámci clony páry planety. Na Zemi vzniklo „minerálně“ homogenní, jednotně zahřívané prostředí, zásobované vodou, kde se rozmohlo mnoho forem života, které dorůstaly obrovské velikosti a dožívaly se velmi vysokého věku. Jak znázorňují kosterní pozůstatky předchůdců dnešních forem života.

Stačí říct, že „Biblická laboratorní zpráva“ postupně představuje  vztahy podrobně popsaných stupňů roztavování ledové planety, jejíž prahmota byla stvořena v neznámé době „na počátku“. Potom byla doslova v šesti dnech přeměněna „Boží manipulací“ a jejich prvků na živou, modrou planetu. Tento proces přesně zapsal Mojžíš v „laboratorní zprávě“ ve 14 století před naším letopočtem.

To byla předpotopní planeta, jaké síly, které působily nad předpotopní planetou mohly způsobit „potopu“, o které se zmiňují jak sakrální tak světské texty?

Vztlak, nezbytný k nesení clony páry mimo atmosféru a odstředivá síla vyžadovaly, aby byl zachován celý objem planety ve stavu rovnováhy, přičemž podzemní vody byly udržovány ve stavu stagnace. Tyto poměry byly však násilně porušeny. Výsledné kataklyzmatické zakřivení planety mělo za následek svrhnutí vody dolů na zemský povrch. V tu samou dobu planeta vychrlila k nebi neuvěřitelnou silou obrovský obsah vody, který byl ve vodních zásobnících, neboli v podzemí zavodněné vrstvy (aktiferech), jak je popisováno v Genesis 7,11-24 a Genesis 8, 2.

Více v dalším článku.

Čerpáno z knížky: Objev Noemovy Archy – Ronald E. Wyatt