Čiňte pokání - to je nyní nejdůležitější věc!

Vloženo: 25.09.2011
Zhlédnuto: 227142x
Témata: Hledání Boha

Tisk

Matouš 4,17 - Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“

Když Ježíš Kristus i Jan Křtitel kázali o blízkosti Nebeského království, nejdříve volali a vyzývali lid, čiňte pokání. Jinými slovy, vyznejte své hříchy a vzdejte se jich. Opusťte každou špatnost a žijte svatým životem.

Matouš 3,2 - V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“

Marek 1,15 - Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“

Lukáš 3,3 - Procházel pak celým krajem kolem Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů...

Jak  moc je důležité, aby lid činil pokání?

Nešlo by to i do Božího království nějak jinak? Nějak pohodlněji, třeba tak, že Ježíš už za nás všechno vykonal a my přeci nedokážeme žít svatě jako On? Přečtěte si ale následující verše, z nich je naprosto jasné, že musíme vejít úzkou branou a bez pokání a opuštění hříchů to nejde. Nemůžeme zůstat starým hříšným člověkem, ale musíme s hříchem zápasit, nepoddávat se mu. Když se to zrovna nepovede, padnout na kolena a vyznat Ježíši svou slabost a požádat o sílu a s tím hříchem bojovat. Nebojíte se, že až Ježíš Kristus přijde, budeme ve skupině věřících lidí, kteří budou s hrůzou volat:

Matouš 7,22-23 - Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!

Kdo necítí hlubokou lítost nad hříchy, které našeho Krista ukřižovaly je na té špatné široké cestě.  Zastavte se proto nyní, dokud je čas! Zastavte se a popřemýšlejte, jaký vztah máte vlastně ke Kristu. Jestli je Kristus ve vašem srdci na tom prvním místě? Ráno když se vzbudíte, kleknete na kolena a žádáte znovu a znovu o Jeho přítomnost a vedení celého dne? Žádáte, aby ovlivnil vaše myšlení, slova i činy? Toužíte po tom aby to udělal? Sami to totiž nikdy nedokážeme, jen Ježíš nám může dát sílu s hříchem bojovat a zbavit se ho. Jen Ježíš má tu moc a sílu působit na naše srdce a změnit naše lidské a hříšné touhy.

Lukáš 13,3 - Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.

Lukáš 15,7 - Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.“

Pokud takto v pokoře přistupujeme k Ježíši každý den, jeho milost nás ospravedlňuje a naše hříchy vymazává.  Je  nesmírnou Boží milostí, že můžeme stále předstupovat a žádat o odpuštění a Bůh nás neodmítá, ale pokorného kajícníka vždy přijme. V tom máme naprostou a úžasnou jistotu. Tolik lásky nám projevuje.

Přísloví 28,13 - Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.

Podmínky, za nichž lze získat odpuštění Boží, jsou prosté, spravedlivé a rozumné.

Pán od nás nevyžaduje, abychom za odpuštění hříchů podstupovali nějaká utrpení. Nemusíme podnikat dlouhé a únavné pouti, nebo provádět bolestné pokání, abychom si tím zajistili Boží milosrdenství nebo tím odčinili své přestoupení; ten však, kdo vyzná svůj hřích a zanechá jej, dojde milosti.

Jakub 5,16 - Vyznávejte hřích jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.

Vyznejte své hříchy Bohu, který jediný může odpustit, a své nedostatky jeden druhému. Urazil-li jsi svého přítele nebo bližního, jdi za ním a musíš přiznat svou chybu. Jeho povinností je odpustit ti ze srdce. Pak musíš žádat o odpuštění Boha, protože bratr, jehož jsi zranil, je vlastnictvím Božím, a raníš-li ho, hřešíš tím proti jeho Stvořiteli a Vykupiteli. Případ je předložen jedinému pravému Prostředníku, našemu slavnému Veleknězi, který "na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu", a který je "schopen míti soucit s našimi slabostmi" (Žid 4,15) a může očistit od každé skvrny nepravosti.

Skutky apoštolů 20,32 - Teď vás tedy svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vybudovat vás a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

Římanům 6,15-16 - Nuže, budeme hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? V žádném případě! Nevíte, že když někomu sloužíte, musíte ho poslouchat? Stáváte se služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti anebo poslušnosti ke spravedlnosti.

Povšimněte si, že tak jako bylo důležité činit pokání v době patriarchů,  při Ježíšově prvním příchodu, tak je to důležité i před Jeho druhým příchodem. Apoštolé i kniha Zjevení Jana, která hovoří o konci časů na naší zemi, jasně hovoří o tom, že máme činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání. Není to tedy něco, co se týkalo jen doby starozákonní.

Skutky Apoštolů 3,19 - Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí, až k vám pošle ohlášeného Mesiáše - Ježíše, který zatím musí zůstat v nebi až do času nápravy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků.

Skutky 26,20 - Začal jsem zvěstovat nejdříve v Damašku, potom v Jeruzalémě, po celé judské zemi a také pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání.

Zjevení 3,3 - Vzpomeň si, co jsi slyšel a přijal; drž se toho a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, přijdu jako zloděj! Ani se nedozvíš, ve kterou hodinu na tebe přijdu.

Ježíš Kristus by již dávno přišel, kdyby věřící lid byl na to připraven.

Stále se chováme přesně jako Izraelský národ, který neustále reptal a byl nespokojený. Stále v našem životě zapomínáme, že Ježíš má být na prvním místě v našem životě, ne zábava, pohodlný život, dostatek dobrého jídla. Pokud dokážeme dát za všech okolností Ježíše na první místo, neupínat se k materiálním hodnotám, budeme hledat nejprve Boží království, vše ostatní nám bude přidáno.

Kdy jsme si naposledy v životě něco odřekli? Kdy jsme vzpomínali a vyznávali své staré hříchy? Kdy jsme naposledy drželi půst? Kdy jsme s druhými lidmi o Ježíši hovořili. To jsou otázky, které by si měl položit každý křesťan.

Ježíš nás tolik miluje, že nám stále ještě dává trochu času. Proč se nám zdá, že tak dlouho nepřichází? Protože čeká na nás! Čeká až se v pokoře připravíme, čeká, protože má s námi, stejně jako měl s Izraelským národem, nesmírnou trpělivost a nechce aby někdo zahynul. Navraťme se proto k Hospodinu celým srdcem v postu a pokání a rozhorlete se pro Boží dílo. Bůh po vás touží, čeká na vás, pokořte se a  neodmítejte ho!

2. Petrova 3,9 - Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.

Uvidíte, kolik najednou budete mít živých zkušeností s Bohem. Nebudete už jenom poslouchat zkušenosti těch druhých, ale budete mít své vlastní. Ucítíte v mnoha okamžicích, že Bůh je s vámi teď a tady. Uvidíte najednou jak je Bible stále živým slovem. Jak k vám promlouvá v naprosto konkrétních věcech, odpovídá na vaše těžkosti i otázky tak jasně a konkrétně, jak jste to dříve netušili.

Zjevení 3,19-21 - Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůnu.

Hledejme proto Boha dokud je ještě čas.

Mnoho veršů i podobenství nám v Bibli říká, že Ježíš čeká, ale jen určitý čas. Pak přijde, ale mnozí, kteří se nestihnou připravit budou odmítnuti. Umíte si představit tu hrůzu, když bychom zjistili, že právě my jsme ti, kteří se nepřipravili a jsme odmítnutí Ježíšem?  A víme, kdy pro nás končí ona doba milosti? Bude to dnes, zítra, za měsíc rok....? Kdy se zavřou ony nebeské dveře milosti? Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.

Matouš 25,10 - Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely. Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.‘

Lukáš 13,25-27 - Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘

Udělejme proto své rozhodnutí dnes!

Padněme před Ježíšem na kolena, vyznejme své hříchy a požádejme, aby změnil naše srdce. Požádejme, aby nám dal sílu žít Kristovým životem. Abychom toužili se mu podobat a aby svou nesmírnou milostí odpustil vše čeho jsme se v životě dopustili. Buďte konkrétní a požádejte i o připomenutí starých hříchů, aby jste je mohli vyznat.

Bůh vás vyslyší. Mě osobně se při této prosbě o připomenutí začaly vybavovat staré hříchy, na které jsem roky nevzpomněla. Musela jsem se pokořit, zatelefonovat a požádat o odpuštění člověka, kterému jsem řekla něco nehezkého.  Pak přišla úleva a radost, že mi Ježíš dal sílu to udělat.  Vyznat hříchy jedni druhým, kterým jsme ublížili a pak požádat o odpuštění Boha.

Bůh na vás ještě chvíli čeká, ale jak dlouho?

Vždy Bůh káral a poučoval svůj lid skrze proroky a vedl k pokání, studujte proto knihy Božího posla Ellen Whiteové, aby jste znali Boží poselství k lidu poslední generace. Bůh nám dal jasné svědectví, jak se očistit a jak žít, abychom došli do nebeského království a vydrželi poslední nejtěžší zkoušku. www.ellenwhiteova.cz

Citáty Ellen Gould Whiteové:

Viděla jsem, že mnozí zanedbávali tolik potřebnou přípravu a vzhlíželi k času „rozvlažení“ a „pozdního deště“ jako k něčemu, co by je mělo uschopnit k tomu, že by obstáli ve dni Hospodinově a žili před Jeho tváří. Ach, jak mnoho jsem jich viděla v čase soužení bez útočiště! Zanedbali potřebnou přípravu a proto nemohli přijmout rozvlažení, které musí všichni mít, aby je uschopnilo žít před tváří svatého Boha. Ti, kdož … neočišťují své duše poslušností celé pravdy … dojdou až do doby vylévání posledních ran a tehdy pochopí, že potřebovali být otesáni a uzpůsobeni pro stavbu. Ale již nebude … žádného Prostředníka, který by za ně před Otcem prosil. Před touto dobou zaznělo strašlivé prohlášení: „Ten, kdo je nespravedlivý, zůstaň nespravedlivý; a kdo je nečistý, zůstaň nečistý. a kdo je spravedlivý, zůstaň spravedlivý; a kdo je svatý, zůstaň svatý.“ (Zjevení 22:11, anglická Bible Jakubova)

Viděla jsem anděly v nebi, jak spěchají sem a tam. Jeden anděl s kalamářem po boku se vrátil zpět ze země a oznamoval Ježíši, že jeho dílo je dokonáno, a že svatí jsou sečteni a zapečetěni. Potom jsem viděla Ježíše …, jak odložil kadidelnici. Pozvedl své ruce vzhůru a řekl mocným hlasem: „Stalo se.“ (EW 279)

Také jsem viděla, že mnozí si neuvědomují, jací musí být, aby v době soužení mohli žít před tváři Boží bez velekněze ve svatyni. Ti, kdož mají obdržet pečeť živého Boha a mají být v době soužení ochráněni, musí plně zrcadlit obraz Ježíšův.

Viděla jsem, že nikdo nemohl mít účast na „rozvlažení“, dokud nezvítězil nad každou slabostí, pýchou, sobectvím, láskou ke světu a nad každým nepravým slovem a činem. Proto bychom se měli více a více přibližovat k Pánu a vážně usilovat o tu přípravu, která je nutná k našemu uschopnění obstát v boji ve dni Hospodinově. Mějme všichni na paměti, že Bůh je svatý, a že nikdo kromě svatých bytostí nemůže nikdy prodlévat v Jeho přítomnosti. (EW 71)

Až Pán Ježíš opustí svatyni, pak ti, kdož budou svatí a spravedliví, zůstanou svatými a spravedlivými i nadále, protože všechny jejich hříchy budou už vymazány a oni budou zapečetěni pečetí živého Boha. Ale ti, kdož budou nespravedliví a nečistí, zůstanou nespravedlivými a nečistými i nadále, protože pak již nebude žádného Kněze ve svatyni, který by předložil jejich oběti, jejich vyznání a jejich modlitby před Otcovým trůnem. Proto tedy, co má být učiněno, aby byly duše zachráněny před přicházející bouří hněvu, musí být učiněno předtím, než Ježíš opustí svatyni svatých v nebeské svatyni. (EW 48)

Jako byly kdysi hříchy lidu vírou přenášeny na oběť za hřích a pak obrazně její krví vnášeny do pozemské svatyně, tak jsou podle nové smlouvy hříchy kajících lidí vírou vkládány na Ježíše Krista a ve skutečnosti přenášeny do nebeské svatyně. Tak jako v obrazné službě očištěním pozemské svatyně byly odstraněny hříchy, které ji znečistily, tak musí být očištěna nebeská svatyně tím, že z ní budou odstraněny nebo vymazány záznamy hříchů. Než se to však může stát, musí být záznamy prozkoumány, aby se rozhodlo, na koho se může vztahovat smíření v Ježíši Kristu, kdo je pokáním a vírou v Pána Ježíše přijal. Očištění svatyně proto zahrnuje také vyšetřování - soud. Toto dílo se musí uskutečnit dříve, než Ježíš Kristus přijde, aby vykoupil svůj lid. Protože až Ježíš Kristus přijde, přinese s sebou odplatu, aby odměnil každého podle jeho činů (Zjevení 22,12).

Doporučené knihy:

Otče náš - Výklad modlitby Páně - E.G.Whiteová

Cesta ke Kristu - E.G.Whiteová

Společenství s Bohem - E.G.Whiteová

Modlitba za nemocné - Ellen Gould Whiteová