Velký třesk spíš něco roztříská, než vybuduje.

Vloženo: 23.02.2011
Zhlédnuto: 148468x
Témata: Evoluce nebo stvoření ?

Tisk

Mnozí dnes věří, že se vesmír vytvořil jedním velkým třeskem. Ve skutečnosti se třeskem něco spíš roztříská, než vybuduje. Dnes se jasně ukazuje, že vesmír je vyprojektován, a v tomto projektu Big-Bang - velký třesk - nehrál žádnou tvůrčí roli. Mnohá astronomická pozorování a výpočty nejdou s touto teorií vůbec dohromady.

Vesmír je strukturovaný, nehomogenní. To ale neodpovídá ani homogennímu reliktnímu záření (zbytkové mikrovlnné záření o teplotě 2,7 K), ani dynamice nějaké dávné exploze. Není jisté, zda se vesmír skutečně rozpíná. Rudý posuv galaxií lze interpretovat i jinak a jeho velikost je někdy v rozporu s hmotností daného objektu.

Roku 1986 R. Brent Tully (University of Hawaii) ukázal, že existují pásy "superchomáčů" galaxií 300 milionů světelných let dlouhé a 100 milionů světelných let silné, jdoucích do vzdáleností až 1 miliardy světelných let  a mezi nimi jsou prázdná místa dlouhá 300 milionů světelných let. V roce 1991 Will Saunders a 9 dalších astronomů publikovali výsledky měření rudého posuvu celé oblohy Infračerveným Astronomickým Satelitem. Tak vyšel najevo mnohem větší počet masivních supergalaxií, než je vysvětlitelné teorií Big-Bangu.

Někteří astronomové teorii velkého třesku nikdy nepřijali. Ta však vyhovuje evolučnímu pohledu  na svět, ve kterém se všechno samo od sebe vyvíjí. Proto je v tomto vášnivě uctívaném scénáři hypotéza o “nafukujícím se” vesmíru stále přijímána – zapadá nikoli do faktů, ale do dogmatu.

Věří se, že neznámé mrňavé “něco”, kdysi dávno, ze zcela nepochopitelných důvodů, “explodovalo”. To stačilo k tomu, aby vznikl vesmír i my lidé, vše fungující v dokonalém řádu?

Je velmi kuriózní, jak se teorie evoluce týkající se původně jen živých objektů začala postupně aplikovat i na neživou hmotu. Nevyvíjí se už jen bakterie, rybí ploutve, oči, křídla a mozek, ale i hvězdy, planety, galaxie, prvky Mendělejevovy soustavy – zkrátka všechno, celý kosmos. Skutečně ale pozorujeme, že  vše stagnuje, degeneruje, stárne, krachuje, kolabuje a umírá!

Původní myšlenka evoluce vznikla na základě pozorování živé přírody. Evoluční astronomové nám tedy dluží vysvětlit, jestli u vesmírných těles počítají také s přirozeným výběrem a přežíváním toho nejschopnějšího, pohlavním výběrem či bojem samců o samice. Tedy jaký přírodní výběr ve vesmíru pozorují, když si na jeho chování vypůjčili od biologů termín evoluce.

Skutečně, vznik vesmíru velkým třeskem patří do vědeckého oboru fantaziologie stejně jako ostatní evoluční teorie. Všechny hypotézy jsou tu dovoleny, jen ne myšlenka inteligentního stvoření!?

Zdroj: http://kreacionismus.cz/hewer/

Bible přitom podává úžasný a přesný záznam „laboratorních podmínek“ o tom, jak probíhalo stvoření. „Vodní planeta, umístěná hluboko ve vesmíru, byla ledová planeta. Extrémně nízká teplota převládající ve vesmíru, neosvětlená hvězdou – Sluncem, zmrazuje všechny látky, dokonce i plyny.

Dávný „údaj“ v „laboratorní zprávě“ o daných událostech říká, že nad vodami se vznášel Duch Boží. Ve verších  Deuteronomium 4,24 a Izaiáš 64, 3 se dočteme něco o přirozenosti Boha, o tom, jaký je. Z tohoto popisu se dovídáme, že Bůh vydává tepelnou energii, která mění planety. Začalo tedy rozmrazování planety země.

Více v článku: Rozmrazování naší ledové planety - Bible dává  úžasné „ laboratorní poznámky“

Job 38,4-13 - Kde jsi byl, když jsem zemi založil? Jen pověz, když tomu rozumíš. Kdo určil její rozměry? To jistě víš! Kdopak ji mírou přeměřil? Do čeho jsou zapuštěny její základy? Kdo položil její kámen úhelný, když jitřní hvězdy sborem zpívaly a všichni Boží synové jásali radostí? Kdo že to dveřmi moře uzavřel, když se tehdy z lůna vyvalilo ven, když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek, když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde‘? Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence, aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven?

Job 42, 1-6 - Job na to Hospodinu řekl: „Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí tvé úmysly. Ptal ses: ‚Kdo to zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?‘ Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání. Řekl jsi: ‚Poslouchej a já promluvím, budu se tě ptát a ty mě poučíš.‘ Dosud jsem o tobě jen slýchal pověsti, teď tě však na vlastní oči spatřuji. Proto se pokořuji – v prachu a popelu činím pokání!“