Až budou říkat pokoj a bezpečí, tehdy přijde záhuba - a nemluví se snad o bezpečí nyní?

Vloženo: 24.05.2011
Zhlédnuto: 176374x
Témata: Znamení doby konce, druhý příchod Ježíše Krista

Tisk

1. Tesalonickým 5,2-6 -  „Sami přece dobře víte, že ten den Páně přijde jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat: „Je pokoj, nic nám nehrozí“, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. Vy však, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě. Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví.“

Jedná se o událost, která již brzy dopadne na obyvatele tohoto světa. Jak se na tuto událost můžeme připravit?

Povšimněte si slov náhle a jako zloděj v noci. Den Páně přichází jako velké překvapení pro obyvatele tohoto světa. 8. svazek „Svědectví pro církev“ k tomu na str. 37 dodává: „Obyvatelé tohoto světa se brzy setkají s velkým překvapením.“ Text na str. 28 navazuje podobně: „My, kteří známe pravdu, bychom se měli připravovat na to, co má brzy jako velké překvapení dopadnout na tento svět.“

Apoštol Pavel však říká: „Vy však, bratří, nejste ve tmě...“ Boží děti chodí ve světle. A tak to, co překvapí svět, nemá překvapit nás. My máme vědět, co přichází a připravit se na to. Jestliže se ale nepřipravíme, budeme polapeni do pasti. My víme, co je před námi, právě z toho důvodu, abychom se na to dokázali připravit.

V textu, který jsme právě četli, se nachází jeden velmi zajímavý fakt týkající se doby této události. „Až budou říkat: „Je pokoj, nic nám nehrozí, tu je náhle přepadne zhouba.“ Některé překlady překládají „pokoj a bezpečí“. To jsou dvě slova, se kterými se dnes můžeme velmi často setkat i ve sdělovacích prostředcích. Phillipsův anglický překlad Bible uvádí: „Jste si dobře vědomi toho, že den Páně přijde tak nečekaně, jako noční vloupání do domu. Když budou lidé říkat „klid a bezpečí“, zastihne je katastrofa. A v Novém anglickém překladu můžeme číst: „Když budou hovořit o pokoji a bezpečí, tehdy na ně náhle přijde pohroma.“

Nejsou snad pokoj a bezpečí právě tím, o čem se dnes tak často hovoří?

Dovolte mi zaměřit vaši pozornost ke dvěma velkým světovým mocnostem, které stojí (a i nadále budou stát) u zrodu těchto proklamací o pokoji a bezpečí. První z nich je římský papež, tou druhou pak Spojené státy americké.

Otevřeme-li Bibli v knize Zjevení, zjistíme, že celá její 13. kapitola je věnována představení těchto dvou velkých sil. První část této kapitoly pojednává o šelmě – a my dobře víme, že tato šelma v podobě levharta představuje papežství. Ve verši 3. čteme, že jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně zraněná, ale ta rána se zahojila. A co pak? „Celá země v obdivu šla za tou šelmou.“ Nepochybně jsme všichni pomysleli na tyto verše, když papež konal svou historickou cestu na půdu OSN – jako vyslanec pokoje. Pokoj a mír je přece to, po čem svět touží.

Další část 13. kapitoly knihy Zjevení je věnována bytosti se dvěma rohy. Co představuje tato bytost? Jsou to Spojené státy americké, které jsou v této kapitole zobrazeny, jak podávají ruku papežství. Právě toto se děje přímo před našima očima.

Nepřehlédněte tyto dva důležité body: papežství se ujímá iniciativy ve světovém mírovém hnutí a USA současně hovoří o zajištění světové bezpečnosti – což je obojí velkou touhou současné generace.

Obě tyto lidské touhy se doplňují a vzájemně spolu souvisejí. Na co myslí lidé při vyslovení slova bezpečnost? Přemýšlejí o současném světě, o materiálním bohatství, o tom, jak o ně bude v nemoci či ve stáří postaráno. Jednoduše řečeno: přemýšlejí o všem, co přispívá k zajištění jejich života na této zemi. A nyní je zde program, který má zajistit obyvatelům USA nové jméno – právě díky zajištění bezpečnosti.

USA ovšem proklamují, že toto zajištění bezpečnosti se netýká jenom jejich země, ale platí i pro všechny ostatní obyvatele tohoto světa. Jedná se tedy o obrovský a ambiciózní celosvětový program.

Třináctá kapitola knihy Zjevení ukazuje papežství a Spojené státy americké, jak si podávají ruce ve velkém programu, který má zahrnout celý svět. „Budou před ní klekat všichni obyvatelé země.“ Před šelmou, tedy před papežstvím. A šelma se dvěma rohy je právě tím, kdo přiměje celý svět, aby toto učinil. Dvanáctý verš v této kapitole uvádí: „Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána.“ Důvodem, proč se dnes lidé o tyto dvě velké mocnosti zajímají, je to, že usilují o zajištění pokoje a bezpečnosti, což potom vede ke sjednocování ve všech oblastech života.

Podívejme se např. na společný evropský trh. Na čem je tento trh založen? Je založen na pokoji a bezpečnosti.  Co je důvodem pro sjednocování v oblasti práce a obchodu? Co je základem ekumenického hnutí? Proč se církve snaží spojovat ve svém úsilí? Kvůli zajištění míru a bezpečí. A mnozí si opravdu budou myslet, že své problémy vyřeší právě díky existenci těchto sdružení.

S papežstvím a USA ve vedení si celý svět (ovšem na velmi krátký čas) bude myslet, že klidu a bezpečí bylo dosaženo – nebo téměř dosaženo.

Nyní si povšimněme, jak na toto všechno odpovídá v Izaiáši v 8. kapitole Bůh. Je to úžasné! Oči proroka hledí přes všechna staletí až do naší doby.

Izaiáš 8,9-10 - Spolčete se, národy, a děste se, všechny daleké země, poslyšte: Ozbrojte se a děste se, ozbrojte se a děste se! Zosnujte plán a zhroutí se, proneste řeč a nenaplní se; vždyť Bůh je s námi – Immanuel!

To znamená s pozůstatkem Božího lidu, s těmi, kteří zachovávají Boží přikázání a víru v Ježíše. (Zjevení 12,17) Povšimněte si nyní, že oni nemají být účastni v těchto sdruženích – to je právě ta věc, na kterou chci upřít vaši pozornost.

Izaiáš 8,11-12 - Toto mi řekl Hospodin, když mě pevně uchopil svou rukou a varoval mě, abych se nevydával cestou tohoto lidu: „Neříkejte zrada všemu, co tento lid nazývá zradou. Čeho se oni bojí, toho se nebojte a nelekejte se. 

Co ovládá tento lid? STRACH! Strach z jejich neuspokojených potřeb, strach z války, strach z mnoha dalších věcí. S papežem a USA v čele musí dojít ke globálnímu sjednocování. Církve i obchodní sdružení, národy, doslova celý svět se musí spojit dohromady.  Boží lid se o tom všem ovšem dozvěděl už předem:

Izaiáš 8,12-14 - „Neříkejte zrada všemu, co tento lid nazývá zradou. Čeho se oni bojí, toho se nebojte a nelekejte se. Jen Hospodin zástupů ať je vám svatý – před ním mějte bázeň, jen z něho mějte strach. On se vám stane svatyní, oběma domům Izraele však bude kamenem úrazu a skálou pádu; obyvatelům Jeruzaléma bude pastí a osidlem.

Izaiáš 8,16-17 - Uzavři svědectví, zapečeť Zákon mezi mými učedníky. (Zde jde o poselství o zapečetění, sobota je znovu v zákoně zdůrazněna.) Budu očekávat na Hospodina, jenž skryl svou tvář před domem Jákobovým; budu na něj čekat s nadějí. Hle – já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli jako divy a znamení od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sion.

Zatímco celý svět vzhlíží ke sdružením a uniím, které se navzájem spojují, aby vyřešily problémy lidstva a zajistily pokoj a bezpečnost, Bůh říká svému lidu: „Nespolčuj se s nimi, dívej se vzhůru, pohlédni na Hospodina“.

Izaiáš 45,22 - Obraťte se ke mně, ať jste spaseny, všechny zemské končiny – vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není.

Právě zde máme řešení problému. Toto je víra, která spasí Boží lid a přenese nás přes ono „velké překvapení“. Obrácení se k Bohu. Tedy právě opačný směr než vzhlížení ke člověku, které znemožňuje všem světovým seskupením vyřešit jejich problémy.

Americká společnost, jakkoliv veliká, nemůže odstranit problémy člověka. Jak říká Duch proroctví: „Zápasí zbytečně, aby obchodní operace upevnili na bezpečnější základ.“ 9T 13. Vlády tohoto světa nemohou vyřešit materiální problémy, budou-li sledovat plány, které sledují. A ještě méně je možné, aby papežství vyřešilo duchovní problémy lidí – jsou-li jím lidé vychováváni k tomu, aby, na místo ke Kristu, vzhlíželi ke člověku.

A tak poselstvím pro dnešek, jak nám je Bůh dal ve své knize, je: „Pohleď, tvůj Bůh.“ Všimněte si, jak to formuluje v Lukášově evangeliu ve 21. kapitole, kde ukazuje na historické zničení Jeruzaléma a dobu temna a přechází až k době konce. Ve 25. verši říká: „Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách“ – viděli jsme je? Ano, ta znamení se už ukázala. „A na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. 26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět.“ Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět.

Zde je zmíněn opět strach. Strach ovládá dnešní lidi, ty, kteří by před pár lety ani neuvažovali o tom, že by naslouchali papeži, ale nyní jsou ochotni ho následovat. Proč? Bojí se totiž něčeho, o čem se domnívají, že je to daleko horší než papežství.

Ježíš říká, že lidé v těchto posledních momentech dějin „budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět.“ Když se budeme dívat na to, na co se dívají oni, budeme se bát jako oni a budeme se spolčovat do výše zmíněných seskupení. Dostaneme se do situací, kdy si budeme myslet, že jedinou cestou, jak se dostat z problémů, je zapojit se nějakým způsobem do těchto společenství. Co však tady říká Ježíš? Luk. 21:28 „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“

Brzy, velice brzy, budou všichni lidé tohoto světa rozděleni pouze do dvou táborů, na ty vzhlížející k člověku a na ty patřící k Bohu, na ty, kteří se dívají kolem sebe, a na ty, kteří hledí vzhůru.

Právě zde je ona dělící čára. Nyní se nabízí otázka. Zná-li Bůh budoucnost a ví-li že toto všechno přichází, jakým způsobem bude vychovávat svůj lid? Nebude to výchova, která pomůže vzhlížet vzhůru, vzhlížet k Bohu, na místo ke člověku? A jak to uskuteční?

V knize Cesta ke zdraví a životní harmonii se píše: „Máme sklon vzhlížet pro podporu a pochopení, namísto k Ježíši, k našim přátelům a známým.“ Ano, naší přirozenou tendencí je hledět na lidi. Dělá to každé malé dítě. A je to naprosto v pořádku. Každý z nás si někdy narazil palec a utíkal s nářkem za maminkou. Je to v pořádku, když to tak dělá malé dítě. Je ale také spousta dospělých, mí drazí přátelé, kteří v těžkostech nedokáží přemýšlet o ničem jiném, než o tom, že se upnou na pomoc k nějaké jiné lidské bytosti. A všechny jejich „vrby“ nejsou samozřejmě jen v římské církvi. Téměř všichni členové lidské rodiny se obracejí s prosbou o pomoc k nějakému jinému člověku, pokud někoho takového mají.

Máme-li však obstát v onom dni „velkého překvapení“ a nebýt zničeni, budeme se muset naučit vzhlížet k Bohu a ne k člověku!

A tak tedy sledujte se mnou, jak nás Bůh přivádí k této zkušenosti. „Bůh, skrze svou milost a věrnost, často dovoluje těm, ve které jsme vložili svou důvěru, aby nás zklamali. Můžeme se tak naučit, jak zrádné je důvěřovat v člověka a činit ho naší záchranou.“ E.G.Whiteová - MH 486.

Jaký je tedy onen jediný způsob, jakým nás Bůh může tuto lekci naučit? Tím, že dovolí, aby nás lidé zklamali. Už jste se někdy v nějakém člověku zklamali? K čemu to všechno mělo být dobré?

Jeremiáš 17,5,7 „Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu.“

Brzy, když ono velké překvapení zaplaví svět, když lidé pochopí, že byli svedeni do záhuby drakem, šelmou a falešným prorokem, právě tím, že oni hovořili o pokoji a bezpečnosti, tehdy to pro ně bude strašlivé probuzení. od východu na západ se projeví velké zděšení, hrůza se rozšíří od jednoho pólu k druhému. Celý svět bude v naprostém zmatku. Zemětřesení, krupobití, strašlivé bouře. Všechny cesty k ničení budou otevřeny. Ale pozor! Uprostřed všech těch ničivých vlivů můžete slyšet píseň zůstatku Božího lidu:

Žalm 46,1-2 - „Bůh je naše útočiště i síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se nebudeme bát, byť by se i převrátila země.“

Ať se stane cokoli, nespoléhejme se na lidi. Vlády se rodí a zanikají, naše bezpečnost však na nich nespočívá. Až bude onen velký náboženský vůdce, který vedl lidi k přestupování Božího zákona, svržen a celý svět se bude – jako při Francouzské revoluci bortit, - naše naděje je v tom člověku ve svatyni, v Ježíši Kristu.

Izaiáš 45, 22 - „Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země.“

Bůh nás na ten den připravuje. A tak tedy, když vás dnes někdo zklame, vzpomeňte si, k čemu je to dobré. Pokud se jedná o velké zklamání, pak jsme dostali velkou lekci, pokud je malé, pak se nám dostalo alespoň malého ponaučení. Krok za krokem se učme nestavět na člověku, ale na Ježíši Kristu. Tím se připravujeme, abychom mohli obstát, když padne velký Babylon, jako mlýnský kámen, hozený do moře. Boží děti budou stát naprosto bezpečně, protože jejich kotva drží pevně v nebeské svatyni.

Modlitba: „Drahý Otče, moc Ti děkujeme za to úžasné světlo proroctví, svítící nám na cestu, která je před námi. My si volíme být těmi, kteří jsou učeni Bohem. I když celý svět hovoří o pokoji a bezpečnosti, dej nám ten pravý pokoj, který přichází jen od Tebe Jediného. Dej nám to pravé bezpečí, které je k nalezení jen u Tebe. Ať jsme připraveni na zklamání tohoto světa, protože naše kotva je v nebi. Pro Ježíšovu slávu. Amen.“

Zdroj: Velké překvapení - W. D. Frazee - Celý dokument ke stažení v PDF