ZnameniCasu.cz (Na úvodní stránku) ZnameniCasu.cz

Čemu věříme 2. část - věroučné body 16-28

Biblická fakta

414_cemu_verime_16_28.jpg

Čemu věříme 2. část - věroučné body 16-28

Vloženo: 11.04.2011
Zhlédnuto: 103845x
Témata: Biblická fakta
PrintTisk

16. Večeře Páně - Večeře Páně je účastí na symbolech Ježíšova těla a krve jako vyjádření víry v něho, našeho Pána a Spasitele. V tomto prožitku společenství je přítomen Kristus, který se setkává se svým lidem a posiluje ho. Svou účastí radostně zvěstujeme význam Kristovy smrti, dokud nepřijde. Příprava na tuto večeři zahrnuje zkoumání vlastního svědomí, pokání a vyznání hříchů. Kristus ustanovil umývání nohou jako symbol nového očistění a výraz ochoty vzájemně si sloužit v křesťanské pokoře a sjednotit svá srdce v lásce. Večeře Páně se smějí zúčastnit všichni věřící křesťané.

(1. Korintským 10,16.17; 11,23-30; Matouš 26,17-30; Zjevení 3,20; Jan 6,48-63; 13,1-17)

17. Duchovní dary a služebnosti - Bůh uděluje všem členům církve v každé době duchovní dary, které má každý člen s láskou použít ve službě pro společné dobro církve a lidstva. Působením Ducha svatého, který obdarovává každého člena podle své vůle, projevují se tyto dary ve schopnostech i služebnostech, které církev potřebuje pro splnění Bohem určených povinností. Podle Písma patří mezi dary Ducha: víra, uzdravování, proroctví, zvěstování, vyučování, spravování, smiřování, milosrdenství, sebeobětavá služba, laskavá ochota pomáhat lidem a povzbuzovat je.

Některé členy církve Bůh povolal a Duchem uschopnil pro splnění pastoračních, evangelizačních, apoštolských a učitelských úkolů, potřebných pro přípravu členů k službě, pro vzdělání církve k duchovní zralosti, k podpoře jednoty víry a poznání Boha. Používají-li členové tyto dary jako věrní hospodáři rozmanité milosti Boží, je církev chráněna před ničivým vlivem falešného učení, roste Božím růstem a buduje se ve víře a lásce.

(Římanům 12,4-8; 1. Korintským 12,9-11.27.28; Efezským 4,8.11-16; Skutky 6,1-7; 1. Timoteova 3,1-13; 1. Petr 4,10.11)

18. Dar proroctví - Jedním z darů Ducha svatého je dar proroctví. Tento dar je příznačný pro církev ostatků. Písmo je měřítkem, kterým je třeba posuzovat každé učení i každou zkušenost.

(Joel 2,28.29; Skutky 2,14-21; Židům 1,1-3; Zjevení 12,17; 19,10)

19. Boží zákon - Velké zásady Božího zákona jsou vyjádřeny v Desateru a Ježíš Kristus je představil svým životem. Vyjadřují Boží lásku, vůli a úmysly týkající se lidského chování a vztahů; jsou závazné pro všechny lidi v každé době. Tyto příkazy jsou základem Boží smlouvy s jeho lidem i měřítkem na Božím soudu. Působením Ducha svatého odhalují hřích a probouzejí vědomí potřeby Spasitele. Spasení je pouze z milosti, ne ze skutků, ale jeho ovocem je poslušnost přikázání. Tato poslušnost rozvíjí křesťanský charakter a dává vnitřní uspokojení. Je projevem naší lásky k Pánu a našeho zájmu o bližní. Poslušnost víry dokazuje Kristovu moc proměnit život, a tím umocňuje křesťanské svědectví.

(Exodus 20,1-17; Žalm 40,8.9; Matouš 22,36-40; Deuteronomium 28,1-14; Matouš 5,17-20; Židům 8,8-10; Jan 15,7-10; Efezským 2,8-10; 1. Jan 5,3; Římanům 8,3.4; Žalm 19,8-15)

20. Sobota - Dobrotivý Stvořitel po šesti stvořitelských dnech odpočinul sedmého dne a ustanovil sobotu pro všechny lidi jako památku stvoření. Čtvrté přikázání Božího nezměnitelného zákona vyžaduje zachovávání sedmého dne jako dne odpočinku, bohoslužby a služby v souladu s učením a konáním Ježíše Krista, Pána soboty. Sobota je dnem radostného společenství s Bohem a mezi věřícími navzájem. Je symbolem našeho vykoupení v Kristu, znamením našeho posvěcení, znakem naší oddanosti Bohu i předzvěstí věčné budoucnosti v Božím království. Sobota je trvalým znamením věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem. Radostné zachovávání tohoto posvátného času od večera do večera (od západu do západu slunce) je oslavou Boha a jeho stvořitelských i vykupitelských činů.

(Genesis 2,1-3; Exodus 20,8-11; Lukáš 4,16; Izaiáš 56,5.6; 58,13.14; Matouš 12,1-12; Exodus 31,13-17; Ezechiel 20,12.20; Deuteronomium 5,12-15; Židům 4,1-11; Leviticus 23,32; Marek 1,32)

21. Křesťanské správcovství - Jsme Božími správci; Bůh nám svěřil čas i příležitosti, schopnosti i majetek, dary země i přírodní zdroje. Jsme Bohu zodpovědní za jejich správné užívání. Boží vlastnictví uznáváme věrnou službou Bohu a bližním, odevzdáváním desátků a dobrovolných darů pro zvěstování evangelia a pro podporu a rozvoj církve. Křesťanské správcovství je přednost, kterou nám Bůh daroval, abychom rostli v lásce a vítězili nad sobectvím a lakomstvím. Křesťan má radost, když mají jiní prospěch z jeho věrného hospodaření.

(Genesis 1,26-28; 2,15; 1. Paralipomenon 29,14; Ageus 1,3-11; Malachiáš 3,8-12; 1. Korintským 9,9-14; Matouš 23,23; 2. Korintským 8,1-15; Římanům 15,26.27)

22. Křesťanský způsob života - Jsme povoláni, abychom žili zbožně, smýšleli, cítili a jednali v souladu se zásadami Písma. Aby Duch svatý v nás mohl utvářet charakter našeho Pána, účastníme se jen toho, co podporuje křesťanskou čistotu, zdraví a radost ze života. To znamená, že i naše zábavy a činnost ve volném čase se řídí normami křesťanského vkusu a krásy. Při veškerém respektování kulturních odlišností má být náš oděv jednoduchý, skromný a čistý, jak se sluší na lidi, jejichž krása nespočívá v zevnějších ozdobách, ale v ozdobě šlechetného a tichého ducha.

To znamená, že se máme rozumně starat o své tělo jako o chrám Ducha svatého. Kromě přiměřeného pohybu a odpočinku máme dodávat tělu nejzdravější stravu, jakou můžeme připravit, a zdržovat se těch pokrmů, které Písmo označuje za nečisté. Alkoholické nápoje, tabák, nezodpovědné užívání drog a narkotik škodí našemu tělu; proto je nemáme užívat. Místo toho se máme zapojit do všeho, co naši mysl i tělo podřizuje Kristu, který má zájem o naše zdraví, radost a štěstí.

(Římanům 12,1.2; 1. Jan 2,6; Efezským 5,1-21; Filipenským 4,8; 2. Korintským 10,5; 6,14-7,1; 1. Petr 3,1-4; 1. Korintským 6,19.20; 10,31; Leviticus 11,1-47; 3. Jan 2)

23. Manželství a rodina - Manželství ustanovil Bůh v ráji a Pán Ježíš je potvrdil jako celoživotní spojení muže a ženy ve společenství lásky. Manželský slib činí křesťan jak Bohu, tak i svému životnímu partnerovi. Do křesťanského manželství by měli vstupovat jen lidé stejného vyznání. Vzájemná láska, úcta, respekt a zodpovědnost jsou pojivem tohoto svazku, který má zrcadlit lásku, svatost, důvěru a trvalost vztahu mezi Kristem a jeho církví. O rozvodu Ježíš Kristus učil, že ten, kdo se rozvádí (s výjimkou smilstva partnera) a uzavírá nový manželský svazek, dopouští se cizoložství.

I když některé rodinné svazky nejsou ideální, manželé, kteří se v Kristu odevzdávají jeden druhému, mohou pod vlivem Ducha svatého a církve dosáhnout jednoty lásky. Bůh žehná rodině a chce, aby si její členové vzájemně pomáhali k úplné zralosti. Rodiče mají vést své děti, aby milovaly a poslouchaly Boha. Svým příkladem a slovy je mají učit, že Kristus je laskavý, vždy vlídný a starostlivý vychovatel, který si přeje, aby se staly údy jeho těla, členy Boží rodiny. Upevňování soudržnosti rodiny je jedním z cílů poselství evangelia pro poslední dobu.

(Genesis 2,18-25; Matouš 19,3-9; Jan 2,1-11; 2. Korintským 6,14; Efezským 5,21-33; Matouš 5,31-32; Marek 10,11.12; Lukáš 16,18; 1. Korintským 7,10.11; Exodus 20,12; Efezským 6,1-4; Deuteronomium 6,5-9; Přísloví 22,6; Malachiáš 4,5.6)

24. Kristova služba v nebeské svatyni - V nebi je svatyně, pravý svatostánek, jehož stavitelem je Pán, a ne člověk. V něm Kristus slouží v náš prospěch, zpřístupňuje věřícím požehnání své smiřující oběti, přinesené jednou provždy na kříži. Kristus byl uveden do úřadu jako náš slavný Velekněz a svou prostřednickou službu začal po svém nanebevstoupení. Roku 1844, na konci prorockého období 2300 dnů (let) přešel k druhé a závěrečné fázi své usmiřující služby. Je to dílo vyšetřujícího soudu, který je součástí závěrečného odstraňování veškerého hříchu. Předobrazem této skutečnosti bylo očisťování starodávné židovské svatyně v Den smíření.

V předobrazné službě byla svatyně očištěna krví obětí zvířat, ale nebeské skutečnosti se očišťují dokonalou obětí Ježíšovy krve. Vyšetřující soud odhaluje nebeským bytostem, kdo z mrtvých zesnul v Kristu, a proto je v něm uznán hodným mít podíl na prvém vzkříšení. Tento soud také ukazuje, kdo z živých zůstává v Kristu, zachovává Boží přikázání a víru Ježíše Krista a je v něm připraven k vstupu do věčného království. Tento soud obhajuje Boží spravedlnost, zachraňující ty, kteří věří v Ježíše Krista. Prohlašuje, že lidé, kteří zůstali Bohu věrní, obdrží království. Dovršení Kristovy služby v nebeské svatyni bude pro lidi před druhým adventem znamenat ukončení doby milosti.

(Židům 8,1-5; 4,14-16; 9,11-28; 10,19-22; 1,3; 2,16.17; Daniel 7,9-27; 8,13.14; 9, 24-27; Numeri 14,34; Ezechiel 4,6; Leviticus 16; Zjevení 14,6.7; 20,12; 14,12; 22,12)

25. Druhý příchod Ježíše  Krista - Druhý příchod Ježíše Krista je křesťanskou nadějí církve, slavným vyvrcholením evangelia. Spasitelův příchod bude doslovný, osobní, viditelný a celosvětový. Při Kristově návratu spravedliví mrtví budou vzkříšeni a spolu se spravedlivými živými budou oslaveni a vzati do nebe, avšak nespravedliví zemřou. Naplnění většiny proroctví a současný stav světa naznačují, že Kristův příchod je blízko. Bůh nám nezjevil čas této události, ale nabádá nás, abychom byli připraveni.

(Titova 2,13; Židům 9,28; Jan 14,1-3; Skutky 1,9-11; Matouš 24,14; Zjevení 1,7; Matouš 24,43.44; 1. Tesalonickým 4,13-18; 1. Korintským 15,51-54; 2. Tesalonickým 1,7-10; 2,8; Zjevení 14,14-20; 19,11-21; Matouš 24; Marek 13; Lukáš 21; 2. Timoteova 3,1-5; 1. Tesalonickým 5,1-6)

26. Smrt a vzkříšení - Důsledkem hříchu je smrt. Avšak Bůh, který jediný je nesmrtelný, dá věčný život svým vykoupeným. Až do dne příchodu Páně je smrt pro všechny lidi stavem nevědomí. Až se zjeví Kristus, který je naším životem, vzkříšení spravedliví a živí spravedliví budou oslaveni a uchváceni vstříc svému Pánu. Druhé vzkříšení, vzkříšení nespravedlivých, bude o tisíc let později.

(Římanům 6,23; 1. Timoteova 6,15.16; Kazatel 9,5.6; Žalm 146,3.4; Jan 11,11-14; Koloským 3,4; 1. Korintským 15,51-54; 1. Tesalonickým 4,13-17; Jan 5,28.29; Zjevení 20,1-10)

27. Tisíciletí a konec hříchu - Milénium znamená tisíciletou vládu Ježíše Krista s jeho svatými v nebi v době mezi prvním a druhým vzkříšením. V této době budou bezbožní mrtví souzeni; země bude úplně pustá, bez živých lidí, obývat ji bude satan a jeho andělé. Na konci tohoto období Kristus se svými svatými i se svatým městem sestoupí z nebe na zem. Tehdy budou vzkříšeni nespravedliví mrtví, kteří spolu se satanem a jeho anděly obklíčí Boží město; avšak oheň od Boha je spálí a očistí zemi. Takto bude vesmír navěky zbaven hříchu a hříšníků.

(Zjevení 20; 1. Korintským 6,2.3; Jeremiáš 4,23-26; Zjevení 21,1-5; Malachiáš 4,1; Ezechiel 28,18.19)

28. Nová země - Na  nové zemi, kde přebývá spravedlnost, Bůh poskytne vykoupeným trvalý domov, dokonalé prostředí pro věčný život, lásku, radost a vzdělávání ve své přítomnosti. Bůh sám tam bude přebývat se svým lidem a utrpení ani smrt tam už nebude. Velký spor skončí a hříchu již nebude. Všechno živé a neživé bude zvěstovat, že Bůh je láska. A Bůh bude vládnout na věky.

(2. Petr 3,13; Izaiáš 35; 65,17-25; Matouš 5,5; Zjevení 21,1-7; 22,1-5; 11,15 )

Doporučené knihy:

Připraven odpovědět - Joe Engelkemier

Spasení z víry a tvoje vůle - Morris L. Venden

Adventisté sedmého dne věří pdf


Kam dál? - související k tomuto tématu

Čemu věříme 1. část - věroučné body 1-15

413_cemu_verime_1_15.jpg 1. Písmo svaté - Písmo svaté, Starý i Nový zákon, je psané Boží slovo. Je dáno Boží inspirací prostřednictvím svatých Božích lidí, kteří mluvili a psali pod vlivem Ducha svatého. V ...
Vloženo: 11.04.2011
Zhlédnuto: 100307x

Související články z kategorie - Biblická fakta

Sobota jako památka stvoření, daná ke vztahu s Bohem

417_sobota_pamatnik_stvoreni.jpg Pojďme se podívat na samotný začátek Bible, do knihy Genesis. Zde je psáno o stvoření našeho světa. Dozvíme se, že Bůh stvořil tento svět v šesti po sobě jdoucích dnech a ...
Vloženo: 28.04.2011
Zhlédnuto: 141287x

BIBLE - zpověď této knihy

558_bible_zpoved_teto_knihy.jpg Vážený  příteli. Již celá staletí hovořím k vám lidem. Promlouvala jsem ke všem generacím v minulosti a mám poselství i k lidem dnešní doby. Navzdory všem pronásledováním a snahám o mé zničení ...
Vloženo: 29.05.2012
Zhlédnuto: 5642x

Jan Hus a církev - v historii i dnes

592_vystrizek222.jpg Mistr Jan Hus hluboce zasáhl dějiny našeho národa a celé Evropy. Jan Hus (narozen kolem r. 1370  a zemřel 6. července 1415 v Kostnici) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, ...
Vloženo: 15.10.2012
Zhlédnuto: 13826x

Kniha - Ježíš a jeho svatyně

521_jezis_a_jeho_svatyne.jpg V dnešní závěrečné době jako Boží lid máme za povinnost obrátit zvláštní zřetel na službu, jaká je konána v nebeské svatyni. žijeme ve zvláštním dni smírčí služby Ježíše, který od nás ...
Vloženo: 20.12.2011
Zhlédnuto: 6502x

Ježíš Kristus je Bůh nebo stvořená bytost? - část 2.

375_jezis_kristus_2.jpg V předchozím díle jsme si napsali verše, které dokazují Božství a Stvořitelskou moc Ježíše Krista. Tyto verše dokazují, že Ježíš byl ještě před stvořením světa a že skrze Něj vše povstalo. ...
Vloženo: 10.03.2011
Zhlédnuto: 124427x

ZnameniCasu.cz - Čemu věříme 2. část - věroučné body 16-28