Brzy budeš před soudem, máš již Obhájce?

Vloženo: 01.01.2013
Zhlédnuto: 7776x
Témata: Biblická fakta

Tisk

Byl jsi obviněn, víš to? Byl jsi obviněn ty, já i my všichni z přestoupení Božího zákona.

Každý stát na světě má své zákony podle kterých vládne a když člověk tyto zákony přestoupí ocitne se před soudem, kde se prověřují důkazy a motivace činu. Boží vláda má také svůj zákon, který udržuje pořádek mezi stvořenými bytostmi a který vyjadřuje Boží vládu lásky. Je to jednoduchých 10 bodů. Dobře si je přečti a popřemýšlej, jestli si některý z těchto bodů ve svém životě přestoupil. Brzy budeš postaven před Boží soud a Bůh zhodnotí, jak jsi se Jeho zákonem lásky řídil! Žalobce  je neúprosný a nelítostný, ale máš možnost mít i obhájce, znáš  už jeho jméno?

Potom Bůh vyhlásil všechna tato slova. Řekl: (Exodus 20,1-18)

1. Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.

2. Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.

3. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

4. Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

5. Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

6. Nebudeš vraždit!

7. Nebudeš cizoložit!

8. Nebudeš krást!

9. Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!

10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Začíná soudní líčení:

Daniel 7, 9-10- Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny a usedl Věkovitý. Roucho měl jako sníh bílé a vlasy jeho hlavy čisté jak vlna, jeho trůn - plamen ohně, jeho kola - oheň hořící. Proudí a od něho vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc mu slouží a myriády myriád stojí před ním. Soud zasedl a byly otevřeny knihy.

Soudí se podle věčně platného zákona Božího. Jak 2,10-12; Kaz 12.13.14 Souzeny jsou skutky (Zj 20,12c). slova (Mat 12,36.37), myšlenky (1 Kor 4,5), pohnutky (Př 16,2 "Pohnutky zpytuje Hospodin" - ekum. překl., 1 Sam 16,7) i každá tajná věc (Kaz 12,14).  O všem jsou vedeny přesné záznamy. Bůh nepotřebuje uvedené knihy pro sebe, protože je vševědoucí, ale u soudu je mnoho svědků, kteří se přesvědčí o Boží spravedlnosti a lásce a na konci soudu nad věřícími i bezbožnými zvolají, že Boží cesty jsou spravedlivé. Zj 15.3; 16.7

V soudní síni je hrobové ticho, právě tě přivádějí

Přestoupil jsi hned několik bodů z tohoto Božího zákona a byl jsi obžalován z nevěrnosti k Svému Stvořiteli. Přichází žalobce, který je velmi tvrdý a nezapomene vůbec na nic, co jsi v životě udělal špatně. Připomíná každou tvou myšlenku, každé tvé tvrdé slovo, špatnou pohnutku, zlomyslný čin. Tvůj charakter je ukázán v celém svém sobectví, bezbožnosti a pýše. Nemůžeš nic skrýt a najednou si vzpomínáš i na věci, které jsi dávno zapomněl, nebo které sis stále omlouval. Kolik věcí jsi měl na prvním místě před svým Bohem, jak často ti byl naprosto lhostejný sobotní den odpočinku, jak jsi mnohokrát záviděl a lhal. Jak moc se stydíš. Jak moc je ti hanba, před všemi přítomnými, před Soudcem i Obhájcem, kteří jen smutně pokyvují hlavou. Tvá vina je dokonale průkazná a nemůžeš nic z toho popřít ani se vymlouvat. Čekáš teď jen jediné - vynesení rozsudku smrti!

Tvůj Obhájce je smutný, když to poslouchá a tvou vinu nemůže popřít. Najednou se ale přesto Obhájce k tobě obrací a začne Soudci poukazovat na to, proč bys právě ty zemřít neměl. Začne líčit váš rozhovor.

Když jsi mu poprvé zatelefonoval a požádal ho aby, tě obhajoval, vyjádřil jsi mu důvěru, že On jediný to zvládne, vyjádřil jsi mu, jak moc tě to mrzí, že jsi žil tak špatným životem a dopředu jsi mu o svých přestupcích řekl. Vyjádřil jsi mu hlubokou lítost nad tím vším.

Obhájce dále líčí, že když jsi mu tedy tolik věřil, svou pomoc ti přislíbil a řekl, že existuje jedna možnost jak  tě zachránit. Požádal tě abys mu plně důvěřoval, myslel na něj, a abys hned přestal se svým špatným životem a Boží zákon již dál nepřestupoval. Navázalo se tak mezi vámi velmi zvláštní přátelství, které každým dnem sílilo a tobě pomáhalo a dávalo sílu být lepším člověkem.  Pokaždé, když sis vzpomněl na naději, kterou ti tvůj Obhájce dal a na vaše sílící přátelství naplnila tě zvláštní síla k tomu, abys již dál jednal správně. Obhájce sdělil Soudci i celému sálu, že mu na tobě velmi záleží, protože jsi se stal jeho osobním přítelem.

Nyní celý sál  v tichém napětí povstal a očekával, co bude dál. Najednou se stalo něco zvláštního.  Obhájce začne ukazovat před soudem zvláštní důkazy.

Srdce ti buší o závod, vše je velmi dramatické a emotivní, jde tu přeci o tvůj život! Obhájce najednou ukazuje všem své vlastní ruce a nohy v kterých jsou stopy po hřebech. Co se stalo? Ukazuje Soudci také svůj probodený bok a líčí utrpení, kterým prošel, když byl křivě obviněn, bičován, týrán a potom křivě odsouzen a popraven na kříži, kde zemřel. Ukazuje Soudci i svůj vlastní život, ve kterém nepřestoupil jediný z Božích svatých zákonů a přesto byl žalobcem umučen k smrti. Celá zasedací síň je pohnuta k slzám a k lítosti nad tím, jak je něco takového možné. Jak se to mohlo stát. Jednání ale pokračuje dál.

Nyní k tobě Obhájce s láskou pohlíží a mocným hlasem žádá Soudce, aby přijal jeho vlastní nevinnou krev za tvůj život a udělil ti tak milost!

Všichni v sále jsou dojati a Soudce s pohnutým srdcem a s radostí přijímá tuto velkorysou a nevšední nabídku. Ano, slyšíš tu úžasnou zprávu dobře.

UDĚLUJE  SE TI  MILOST!  A TO JEN DÍKY TVÉMU OBHÁJCI JEŽÍŠI KRISTU!

Milý příteli,

to není jen příběh, je to situace, kterou velmi brzy budeš prožívat na svou vlastní kůži. Zkus si teď představit tu hrůzu a neštěstí kterému budeš vystaven, když zjistíš, že v hodině soudu vedle tebe nestál tvůj přítel Obhájce Ježíš Kristus! Až Kristus přijde s velkou slávou, tvůj spis bude již projednán a ty vyslechneš rozsudek. Jaký bude? Postaví tě Kristus na levou stranu s odsouzenými, nebo na pravou s těmi, kteří dostali milost? Prosím, zavolej mu dokud je čas! Sděl mu po pravdě svou vinu a požádej ho o odpuštění. Nech se proměnit Jeho Duchem Svatým, aby ses stal lepším člověkem. Jen tak můžeš dostat při posledním soudu milost!

Telefonický kontakt na Obhájce Ježíše Krista: modlitba

Písemný kontakt na Obhájce Ježíše Krista: Bible Boží slovo

Juda 1,14-15 - "Hle, Pán přichází s nesčíslnými tisíci svých svatých,aby soudil všechny lidi a každého usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které bezbožně páchali, a kvůli všem tvrdým slovům, která ti bezbožní hříšníci proti němu mluvili."

Jan 3,16-18 - Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

Kdo přijal Kristovu spravedlnost, je naplněn Ježíšovým duchem lásky, vyzařuje jeho charakter a v Kristově síle plní Boží vůli vyjádřenou v Desateru přikázání.

1Jan 2,1-6- Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého. On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. A podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není. Kdo však zachovává jeho slovo, v tom se skutečně Boží láska stala dokonalou. Podle toho poznáváme, že jsme v něm. Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on.